Před několika dny se objevily zprávy, že se Uzbekistán a Kyrgyzstán za zády Kremlu dohodly na vybudování vojenských základen NATO na svém území. Jde o uzbecké vojenské letiště Chanabad a o civilní letiště Manas v kyrgyzském hlavním městě Biškeku.
Do Uzbekistánu chtějí USA investovat
V Chanabadu je nyní dislokováno půldruhého tisíce amerických vojáků a více než tři desítky vrtulníků. Denně sem letadla přivážejí náklad pro americké uskupení bojující v Afghánistánu a zařízení na modernizaci letiště.
Nynější status letectva a pěchoty USA určuje dohoda mezi ministerstvy obrany USA a Uzbekistánu, která platí po dobu protiteroristické operace. Američané také nemohou používat uzbecké území pro stíhačky, vojenská letadla mohou přistávat na letištích Chanabad a Tuzel jen ve "výjimečných případech".
Izvěstija citují zdroj z ruského ministerstva obrany, že po vypršení této dohody bude oficiálně oznámeno, že americká vláda si najímá letiště Chanabad na 25 let. V Uzbekistánu pak bude dislokováno až 3000 amerických vojáků a 50 nebo 60 stíhaček. Do zařízení tohoto objektu USA investují přes 500 milionů dolarů a
roční nájem bude dalších 270 až 300 milionů.
Kyrgyzstán prodlouží Američanům pobyt
Zatímco "uzbecká transakce" se pečlivě tají, vedení sousedního Kyrgyzstánu naopak o svých kontaktech s Američany hrdě mluví. Prezident republiky Askar Akajev prohlásil, že Kyrgyzstán je připraven prodloužit roční dohodu s USA o poskytnutí svého území pro americký vojenský kontingent.
Dnes na civilním letišti Manas přijímá dopravní letadla více než 200 amerických a
francouzských vojáků, v únoru se počet příslušníků zahraničního kontingentu zvýší na 3000. Z Frankfurtu přilétají do Biškeku pravidelně vojenské letouny USA.
V nejbližších dnech bude do Kyrgyzstánu přesunuto šest cisternových letadel a po dokončení modernizace letiště k nim přibude eskadra stíhaček F-15 a francouzské letouny Mirage. V jejich dosahu se tak ocitnou západní oblasti Číny, Uzbekistán, Tádžikistán, největší kazašská města a indicko-pákistánská hraniční oblast.
Kyrgyzstán jako signatář smlouvy o kolektivní bezpečnosti nemá právo budovat na svém území vojenské základny jiných států. Vojáci, kteří přijíždějí do Biškeku, mají proto status pracovníka zvláštní diplomatické mise. Vysoký činitel Pentagonu řekl listu USA Today, že toto letiště se má stát základem dlouhodobé vojenské přítomnosti USA v bývalých sovětských republikách Střední Asie.
Moskva zakázala dění komentovat
Moskva vyhlásila na oficiální komentáře k této situaci přísné tabu. Ministerstvo obrany ani ministerstvo zahraničí o vývoji událostí nechtějí mluvit.
Jedině první zástupce náčelníka generálního štábu Jurij Balujevskij trpce prohlásil, že "je to čistě vnitřní záležitost každého z těchto svrchovaných států", a dodal, že "pobyt zahraničních vojsk na jejich území ještě nějakou dobu potrvá".
