Kometa století
Profesionální astronom Alan Hale a nezávisle na něm i hvězdám propadlý stavební inženýr Thomas Bopp, oba z USA, objevují v noci z 22. na 23. července 1995 nadprůměrně velkou a jasnou kometu. Nejblíže Slunci (ve vzdálenosti 137 milionů km, tedy blíž než kolem něj obíhá Země) prošla kometa Hale-Bopp počátkem dubna 1997 a stala se ozdobou tehdejší noční oblohy, dost možná nejjasnější kometou tohoto století. Její návrat se očekává za jeden až dva tisíce let.
Rádiový kněz
25. červenec 1905 je jedním z nemnoha světlejších dnů v životě Jozefa Murgaše, slovenského kněze a vynálezce působícího v USA. V přítomnosti vlivných svědků se mu totiž právě podařilo předat mezi dvěma stožáry tuto bezdrátovou depeši: "Chvalte Boha, od kterého všechno požehnání přichází!" Pravda, Murgaš nebyl první, kdo vysílal rádiem, vynalezl však nový způsob telegrafie - ne tečky a čárky, které mu připadaly dlouhé a zdržující, nýbrž dvoutónový systém vysílající pouze tečky, zato na dvou frekvencích (tedy dva různě vysoké tóny, něco na způsob kvartového intervalu znělky "hoří"). Chybějí však peníze, obchodnický duch a snad i to štěstí. Murgašův "Ton-system" se nicméně mnohem později stane předchůdcem dnes ve vysílání nejrozšířenějšího způsobu přenosu kmitočtové modulace (FM).
Zapomenutý zakladatel
26. července 1815 se v tehdy pruské Poznani narodil anatom a fyziolog Robert Remak (zemřel 1865). Kromě uznávaných základních prací v oboru embryologie a elektroterapie je také odstrčeným zakladatelem buněčné patologie, kterou mu, zdá se, "ukradl" slavný Němec Rudolf Virchow. Podle slov jednoho amerického historika vědy byli Remak a náš Purkyně objeviteli, "jejichž hlasy utonuly v publicitě, kterou spustili kolonizátoři Schwann a Virchow".
Nesmrtelné perpetuum
Zákony zachování energie i nemožnosti úplné přeměny tepla v práci jsou známé od poloviny 19. století, ale perpeťáci neboli tvůrci perpetua mobile (věčného samohybu) se nevzdávají. Ještě podivuhodnější pak je, že jim na to skáčou i některé oficiální instituce. Například jistý Horace Wickham dostává 26. července 1870 v Chicagu patent na důmyslný přístrojek, který místní patentní úřad uznává za perpetuum mobile.