Donald Trump se jako první prezident USA od Grovera Clevelanda dokázal vrátit do úřadu a stejně jako před osmi lety fascinuje výběrem svých ministrů. Chytré hlavy se mezitím zamýšlejí, jestli už náhodou poté, co od roku 2016 podruhé zbořil „modrou zeď“ u Velkých jezer a získal si voličské skupiny, u nichž se to nečekalo, definitivně nezačal ve Spojených státech „sedmý stranický systém“. Ale těžko říct, u toho šestého se jako možný začátek uvádějí 60., 70., 80. i 90. léta. Víme tedy, že někdy začal, ale nevíme, jestli už skončil.
Výsledek byl nakonec jednoznačný a nezpochybnitelný, což je dobře. Do poslední chvíle se přitom obecně počítalo s tím, že bude mimořádně těsný. Mnoho komentátorů má teď však jasno – Harrisová byla hrozná, demokraté jsou v krizi a neměli šanci. Kdyby to dopadlo obráceně, psali by teď, že Trump byl hrozný, republikáni jsou v krizi a neměli šanci.
ANALÝZA: Kozel zahradníkem, nebo ne? Trump odměňuje věrné, znalosti neřeší |
Pozornost politických fajnšmekrů se nyní bude moci obrátit k Německu, kde budou mít poprvé od roku 2005 předčasné volby. Patří k tomu vzrušující mechanismus účelového hlasování o důvěře vyvolaného kancléřem, který chce nechat voliče nově rozdat karty. V minulosti k němu takto přistoupili Willy Brandt (1972), Helmut Kohl (1982) a naposledy před devatenácti lety Gerhard Schröder, Putinův mazlík, s nímž se teď sociální demokraté chtějí znovu usmířit.
Je zajímavé, jak se vnímání někdejších kancléřů mění. Reputace Angely Merkelové setrvale klesá a týdeník The Economist na konci října konstatoval, že 16 let její udržovací vlády bez vize a správného odhadu Ruska si nyní v Evropě vybírá svou daň. Jak se bude v budoucnu hodnotit Scholz, který sice vedl rozhádanou Ampelkoalition v období ekonomických problémů, ale přitvrdil, pokud jde o migraci a zbrojení?
Předčasně volit by Němci měli v únoru, dohodla se Scholzova SPD s opozicí |
Ke cti mu může být i to, že vydržel tak dlouho s otravnou FDP Christiana Lindnera. Ta se potřebovala předvést, protože do příštího Bundestagu se dost možná podruhé v historii nedostane a z vlády chtěla původně vystoupit sama. Nakonec ji Scholz dřív vyšoupl. Už se mluví o pravděpodobném návratu velké koalice CDU/CSU s SPD, která fungovala tři ze čtyř funkčních období Merkelové. Nebo snad dojde na černozelenou? Či ostružinovou?
Zahraniční glosář |
Ve Francii se mezitím zabydluje vláda Michela Barniera, která na počátku října díky Národnímu sdružení hlasování o důvěře přežila. Portál Politico při této příležitosti oslavil 49 dnů úřadování kabinetu jako velký milník, jímž někdejší brexitový vyjednavač EU překonal britskou expremiérku Liz Trussovou. Ta prý za svého mandátu podle nové biografie Out of the Blue strávila „mnoho hodin studiem satelitních údajů o počasí a směru větru“ v obavě z ruského jaderného útoku. Ale nakonec ji, jak známo, slavně přežila i hlávka salátu.
V Japonsku zvolil parlament opět předsedou vlády dosavadního premiéra Šigerua Išibu. Sedmašedesátiletý milovník plastových modelů, který nastoupil do úřadu 1. října, zůstal ve funkci, i když jeho koalice v následných volbách přišla o většinu. Išibu nic z toho nikterak nerozhodilo. Ani samotné hlasování, při kterém usnul.
The Japanese prime minister fell asleep during his re-election
Shigeru Ishiba , leader of Japan's ruling Liberal Democratic Party (LDP), was seen napping in parliament on Monday as he was re-elected as the country's prime minister, the Independent reported. https://t.co/q40modc366 https://t.co/E45qinuYwf
A vězte, že volby se – krátce po ukončení diplomatického sporu s velkou Británií o Čagoské ostrovy – konaly i na Mauriciu. Zvítězila koalice opozičních stran Aliance změny a novým premiérem se stane Navin Ramgoolam, který funkci v minulosti zastával již třikrát. Hlasování předcházel skandál s odposlechy a vláda se rozhodla do konce voleb zablokovat sociální sítě. Šťastná to země, chtělo by se napsat, po nátlaku opozice ale bylo nařízení odvoláno.
