Místní občané tmavé pleti mají podle nového prezidentova nařízení převzít většinový podíl v zimbabwských firmách nejpozději k Novému roku. Podle plánu úředníků z Ministerstva pro posilování postavení původních obyvatel bude tou dobou nejméně 51 procent každé firmy pod kontrolou etnické většiny.
Robert MugabeDevětaosmdesátiletý prezident stojí v čele země už 34 let. Před svým nástupem do funkce hlavy státu byl předsedou vlády. Jeho politika je od počátku založená na posilování práv zimbabwských černochů na úkor bílých obyvatel, kteří v zemi žijí od dob britské koloniální nadvlády. Jeho znárodňování zemědělské půdy patřící bělochům vyvolalo v zemi vážnou hospodářskou krizi a uvrhlo Zimbabwe do hyperinflace. V očích místních černochů je však Mugabe hrdinným bojovníkem za jejich práva. |
Během lhůty, kterou Mugabe koncem týdne vyhlásil, se všichni ostatní musejí svého vlastnictví dobrovolně vzdát. Pokud tak neučiní, postarají se o splnění příkazu vládní agentury. Informoval o tom tajemník ministerstva George Magosvongwe, kterého citoval britský list The Times.
Zákony státu na jihovýchodě Afriky nebyly zahraničním investorům nikdy příliš nakloněné. Místní černoši mají výhradní právo na širokou škálu živností. Běloch si v ulicích hlavního města Harare například nemůže otevřít kadeřnictví, svoboda podnikání neplatí ani na venkově. Tam mají černoši výhradní právo na provozování farem a prodej mléčných výrobků.
Státní média nečekaný prezidentův příkaz zdůvodňují tím, že je nutné Zimbabwe ochránit před drobnými živnostníky z Číny a Nigérie. Jejich obchůdky s levným zbožím údajně "zaplavily" celou zemi včetně těch nejchudších městských čtvrtí. Číňany vláda obviňuje z prodeje nekvalitních výrobků, Nigerijce z častých podvodů.
Ministerský tajemník Magosvongwe novinářům sdělil, že úřady se teď snaží "najít původní obyvatele Zimbabwe, kteří by vlastnictví obchůdků chtěli převzít". Slovo "původní" je přitom možné zaměnit za "černé", neboť domorodí běloši jsou z programu automaticky vyřazeni.
Vyvolá to nepokoje, obává se ekonom
"To opatření vyvolá jen chaos," upozorňuje ekonom John Robertson. "A ten se může snadno zvrhnout ve vlnu násilností, pokud lidé vyjdou do ulic a budou chtít svůj majetek zpět," dodává s tím, že Číňané ani Nigerijci nucený odchod ze svých obchodů rozhodně jen tak nepřejdou. Prezidentův krok by podle něj navíc mohl poškodit vztahy mezi Zimbabwe a vládami zemí, odkud podnikatelé pocházejí.
Zabavování majetku ve prospěch místních černochů není v Zimbabwe žádnou novinkou. Od začátku 21. století zabavila tamní vláda bělochům pozemky, budovy a zemědělské nástroje za 6 miliard dolarů. Vše probíhalo v rámci "revolučního plánu přesídlování půdy" a režim prezidenta Mugabeho bělochy odmítl za ukradený majetek odškodnit.
To je podle úřadů úkolem britské vlády, která se k proplacení ztrát bělochů zavázala v rámci osamostatnění někdejší britské kolonie na konci sedmdesátých let. S žádným odškodněním se v Zimbabwe nepočítá ani pro ty, kteří letos nuceně opustí své firmy.
