„Je úžasné, že léky, které jsme vybrali, pomohly vytvořit téměř kompletní končetinu,“ uvedla spoluautorka studie Nirosha Muruganová z Tuftsovy univerzity v americkém Massachusetts. Drápatce vědci aplikovali léky pouze na 24 hodin, poté následovalo 18měsíční období, ve kterém jí dorostla funkční noha.
„Fakt, že nastartování měsíce dlouhého procesu potřebovalo jenom krátké vystavení léčivům, naznačuje, že v žábách a možná i v dalších zvířatech dřímají regenerační schopnosti, které mohou být probuzeny k akci,“ dodala Muruganová.
Mnoho živočichů má přirozenou schopnost obnovy alespoň některých končetin, včetně mloků, mořských hvězdic, krabů či ještěrek. Ploštěnci, kmen prvoústých živočichů, mohou být dokonce rozděleni na kousky a z každého kusu se vytvoří celý organismus. Schopnost regenerace mají do jisté míry i lidé - naše játra dorostou po rozpůlení zpět do plné velikosti a malým dětem znovu dorostou konečky prstů.
Plná obnova končetiny je však u savců nemyslitelná. Dorůstání brání i rychlé utvoření jizvové tkáně, které zamezí ztrátě krve či utvoření infekce.
Vědci ve výzkumu publikovaném v odborném časopise Science Advances drápatce amputovali zadní nohu a ránu obalili silikonovým obalem obsahujícím mix pěti různých léčiv. Každý z léků sloužil jinému účelu, mimo jiné k potlačení zánětlivosti nebo k produkci kolagenu, který měl zamezit jizvení. Léčiva rovněž podpořila růst nervových tkání, svalů a cév.
Dorostlá noha je citlivá a pohyblivá
Výzkumníci experiment opakovali na desítkách žab, z nichž u mnohých zaznamenali rychlé obnovení tkáně. Některým obojživelníkům dorostla téměř celá noha včetně kostí i struktur podobným prstům. Tyto obnovené končetiny se hýbaly, byly citlivé na dotek a žáby je mohly používat při plavání.
V několika prvních dnech po podání léků vědci pozorovali aktivaci molekulárních procesů, které normálně organismus používá při růstu končetin u vyvíjejícího se embrya. Je tedy možné, že si podobné informace uchovává i tělo dospělého člověka, kterou by teoreticky šlo podpořit.
„Zakrytí otevřené rány silikonem s tekutým prostředím, se správným mixem léků, by mohlo poskytnout potřebné signály, které by rozpohybovaly proces regenerace,“ domnívá se Michel Levin z Tuftsovy univerzity. Odborný tým chce nyní tuto techniku ozkoušet na savcích.
„Tato studie má neuvěřitelně vzrušující důsledky pro regenerativní medicínu,“ řekl Bob Lanza z institutu pro regenerativní medicínu AGRM, který se na výzkumu nepodílel. „Ačkoliv žáby mají mnohem větší regenerační kapacitu než lidé, jde o významný první krok,“ dodal. Podle některých odborníků by nové poznatky mohly mít do budoucna uplatnění například při hojení ran bez utvoření zjizvené tkáně.
