„Nařízení o minimální výši trestu se bude kromě vrhačů kamení vztahovat rovněž na útočníky, kteří budou házet zápalné láhve,“ uvedl ve čtvrtek premiér Benjamin Netanjahu.
Maximální trest zůstává podle něj v dosavadní výši 20 let. Rodičům nezletilých Palestinců, kteří se bitek často účastní, bude od nynějška hrozit vysoká pokuta. Bezpečnostní kabinet rovněž prodloužil povolení, aby policie mohla v případě, že dojde k ohrožení třetích osob, střílet na osoby házející předměty ostrými náboji.
Debata o vyšším postihu se rozproudila poté, co minulé úterý pod sprškou kamení ztratil 64letý Izraelec kontrolu nad svým vozem a při následné havárii zemřel. „Znovu se potvrdilo, že kámen zabíjí,“ řekl tehdy premiér Netanjahu. Nařízením chce vláda podle premiéra dosáhnout mimo jiné toho, aby vrhači „těchto smrtelných a vražedných předmětů“ neunikli trestu.
„Toto opatření se týká všech izraelských občanů i obyvatel Izraele,“ uvedl také Netanjahu s jasným odkazem na palestinské obyvatele východní části Jeruzaléma, kteří nevlastní izraelské občanství.
Generální prokurátor Jehuda Weinstein už dříve vyjádřil nesouhlas se stanovením nejnižšího možného trestu za házení předmětů. Kritizoval i délku platnosti nařízení, kterou prosazovala ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová.
Minulý týden došlo v Jeruzalémě k třídenním nepokojům kvůli zájmu Židů navštívit o novoročních svátcích Chrámovou horu. Muslimští Palestinci se jim v tom ale snažili zabránit a z mešity Al-Aksá na ně házeli kamení.
Ve čtvrtek policie kvůli muslimského svátku oběti zakázala na Chrámovou horu přístup všem nemuslimům.
Židé na místo někdejšího chrámu mohou sice přicházet, ale ne se tam modlit. Jejich přítomnost ve větším počtu, jak tomu bývá o svátcích, je vždy příčinou nového napětí, jelikož Palestinci se bojí, že vláda změní dosavadní pravidla a povolí židovským věřícím se na místě, které je po Mekce a Medíně třetím nejposvátnějším místem islámu, také se modlit.
