Jeho matka přežila věznění v koncentračním táboře Osvětim. Otec, předválečný předseda pražské židovské obce, pracoval pro exilovou vládu.
A Jiří Kafka bojoval. Patřil k mnoha českým vojákům židovského původu, kteří se během druhé světové války postavili nacistům se zbraní v ruce. V případě pražského rodáka se tak stalo na palubě britského letounu typu Liberator, kde působil jako telegrafista a střelec.
"Život ve vojenském letectvu RAF byl v podstatě normální až na to, že se občas nějaká posádka nevrátila," vysvětluje s nadsázkou sobě vlastní bývalý voják.
V úterý s dalšími dvěma židovskými veterány, kteří bojovali pro změnu na východní frontě, přicestoval do izraelského Tel Avivu. V nově otevřeném Českém centru tu s ministrem zahraničí Janem Kohoutem zahájili výstavu Židé v boji a odboji.
Chovali se českoslovenští vojáci jako antisemité?
Ani v uniformách na bojištích druhé světové války se českým vojákům židovského původu nevyhnuly antisemitské předsudky, jak doložil již zesnulý historik Erich Kulka.
Přestože se účastnili tvrdých bojů jak na Blízkém východě, tak v Anglii. A v neposlední řadě i na východní frontě.
"Mnohdy šlo o Židy, kteří strávili dlouhé roky v sovětském gulagu. Pro ně byl nástup do armády svého druhu vysvobození," říká vojenský historik Jiří Rajlich. Čekaly je ale těžké boje: ve známé bitvě u ukrajinského Sokolova umírali nejčastěji židé, dodává Rajlich.
A zkušenost s předsudky, jak ji za války i před ní udělal Jiří Kafka? "Já znal antisemitismus jen teoreticky. Na pražském gymnáziu, kam jsem chodil, tyto názory nikdo nesdílel," vypráví čilý muž.
"Slyšel jsem ale od přátel v armádě, že se s antisemitismem setkali, já jsem s ním konfrontován nebyl," dodává letec.
Nejznámější fotografie Ladislava Sitenského z 2. světové války zobrazuje bombardér Liberator u 311. perutě v Beaulieu v roce 1943.
Do Izraele a zpět do Prahy
Příběh Jiřího Kafky a jeho rodiny kopíroval historické události 20. století. Smutně, opravdově.
"Neznal jsem nikoho, kdo by uměl českou gramatiku lépe než můj táta," vzpomíná muž, který si vždy uvědomoval, že je Žid. Což mu ale rozhodně nebránilo cítit se samozřejmou součástí českého společenství. Podobně jako řada českých Židů, i Kafkovi prý k náboženství předků přistupovali s úctou, ale vcelku vlažně.
"Kolem Vánoc jsme dostali dárky vícekrát. O Vánocích, na Chanuku, ale chodil k nám i Mikuláš," říká Jiří Kafka.
Jenže po válce přišli komunisté, na které ale letec Kafka nečekal. V roce 1947 opět opustil Československo. "Už bylo jasné, co se tady děje," vysvětluje.
Putoval nejprve zpět do Anglie, pak i s manželkou do Izraele, kde žili osm roků. Nastálo teď zakotvil skromný voják v Praze. Do Izraele se vypravil rád, ale jen na skok.
