Země začaly jednat o dohodě poté, co WHO přiznala selhání při pandemii covidu-19. Od té doby se začala formovat podoba zhruba třicetistránkového dokumentu. „Členské státy WHO udělaly velký krok kupředu ve snaze směřující k lepšímu zabezpečení světa před pandemiemi,“ uvedla organizace v prohlášení po uzavření dohody.
Její generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že státy organizace „psaly historii“ a ukázaly, že „v našem rozděleném světě mohou národy stále spolupracovat, aby našly porozumění a společnou odpověď na společné hrozby“.
Jedním z hlavních sporných bodů komplikujících vyjednávání bylo podle AFP možné předávání technologií pro výrobu zdravotnických produktů souvisejících s pandemií, a to zejména ve prospěch rozvojových zemí.
Tato otázka byla jádrem stížností nejchudších zemí v době pandemie, kdy tyto země viděly, jak si bohaté státy monopolizují dodávky vakcín a testů. Řada zemí, kde je farmaceutický průmysl významnou součástí ekonomiky, se staví proti myšlence povinného předávání technologií a trvá na jeho dobrovolnosti.
