Do Ameriky přece jen dorazilo pověstné předvolební „říjnové překvapení“, ale s volbami nic neudělá. Washington Post letos nebude tisknout zvláštní redakční komentář, kde by podpořil jednoho z prezidentských kandidátů, tedy Kamalu Harrisovou. Těsně před ním se stejně rozhodl Los Angeles Times.
Vypukla bouře, ale jen v médiích, protože tyto komentáře už Ameriku nezajímají a nic neovlivní.
Je jedno, jestli je otiskli, nebo ne, protože zrovna tyto deníky publikují své „endorsements“, jak se tomu říká, denně ve zprávách a komentářích, jež jsou zoufale jednostranné.
Problém pro Harrisovou. Demokraté přišli o odboráře, poprvé za desítky let |
Ale to, jak se to stalo, si pozornost zaslouží. Oba komentáře zařízli majitelé. V Los Angeles to je miliardář Patrick Soon-Shiong. Jeho dcera, která pobíhá s palestinskou vlajkou, oznámila, že komentář nebude, jelikož Kamala Harrisová podporuje Izrael. Majitel Postu miliardář Jeff Bezos své rozhodnutí zatím nijak nevysvětlil. Komentář prý už byl nanečisto napsaný, ale přišla náhlá smrt.
Když se zruší předplatnéAmerická rozhlasová společnost NPR uvedla, že si předplatné listu The Washington Post zrušilo více než 200 tisíc odběratelů poté, co se na poslední chvíli rozhodl nevyjádřit podporu demokratce Kamale Harrisové před prezidentskými volbami. Počet zrušených předplatných tvoří podle NPR osm procent ze všech 2,5 milionu předplatitelů, mezi nimiž jsou i ti, kteří pravidelně odebírají tištěné vydání. |
Celé to vyvolalo protesty a pár rezignací, Washington Post včera otiskl článek o rozhořčených čtenářích rušících předplatné, který vypadal jako vzpoura. Cituje se v něm demokratický socialista senátor Bernie Sanders, že Bezos to udělal, aby si neznepřátelil Donalda Trumpa – co kdyby vyhrál – a neohrozil kontrakty svého Amazonu s vládou.
Počet zrušených předplatných tvoří podle společnosti NPR osm procent ze všech 2,5 milionu předplatitelů, mezi nimiž jsou i ti, kteří pravidelně odebírají tištěné vydání. Celkově má jít asi o 200 tisíc lidí.
Celé to má ale zajímavější pozadí. Tyto zásadní předvolební komentáře jsou tak trochu americká instituce, je na nich leccos vidět.
Například Washington Post je tiskne pravidelně od roku 1976 a vždycky doporučil demokrata. Dokonce ani Ronald Reagan neprošel. Byla jediná poloviční výjimka: roku 1988 se utkali George Bush starší a demokrat Michael Dukakis, ten byl ovšem katastrofa. Tak Post nedal lišácky dobrozdání nikomu. New York Times doporučil posledního republikána v roce 1956.
Je to ničitel, USA se tak zhroutí samy. Ruská státní média straní Trumpovi |
Celé to teď oživilo otázku, jestli to noviny mají vůbec dělat. Argumenty pro znějí asi takto: když čtenářům denně předkládáme v komentářích náš pohled na cokoli od Barmy přes inflaci až po stav přírodních parků, dlužíme jim i náš názor na kandidáty. Vedle toho je férové odkrýt veřejně karty. Argumenty proti vycházejí z toho, že volby jsou něco jiného než Barma. Komentáře sdělují názory k dění, ale volba patří voličovi. Média dodávají informace a rozhodnutí, koho volit, mají nechat na lidech. Bezosem jmenovaný vydavatel Postu William Lewis teď řekl, že je špatné, když nezávislé noviny říkají čtenářům, koho volit, redakce jim nemá vnucovat, co si myslí.
Jak už bylo řečeno, vypadává to z nich stejně denně. Právě to je jedním z důvodů zmrtvýchvstání Trumpa. Wall Street Journal ke zrušeným volebním doporučením napsal, že média tlačí do čtenářů denně články, že „Trump je hrozbou pro demokracii“, ale kolik Američanů tomu ještě naslouchá?
„Trump nerozumí USA.“ Harrisovou na mítinku podpořil i zpěvák Springsteen |
Bývalý šéf komentátorského oddělení New York Times a předpokládaný šéfredaktor James Bennet loni na příkladu svých bývalých novin shrnul v The Economistu situaci mediálního mainstreamu takto: „Realitou je, že Timesy se staly publikací, skrz niž progresivní elity hovoří samy k sobě o Americe, která neexistuje.“
Hra na objektivitu a nezávislé vidění padni komu padni, na něž se dá spolehnout, je popírána každodenní realitou. Jako když Joe Biden byl podle mainstreamu až do výbuchu při volební debatě neobyčejně bystrý, a kdo řekl opak, byl médii setřen. Výsledkem je, že podle čtrnáct dnů starého průzkumu agentury Gallup věří hlavním médiím jen 31 procent Američanů, což je historické dno.
Harrisová tak paradoxně třeba může být ráda, že majitelé zasáhli.
