Hlavním impulsem k opuštění kampaně za brexit byl pro Warsiovou kontroverzní plakát, který v uplynulých dnech představil lídr strany UKIP a jeden z předních představitelů vystoupení Británie z EU Nigel Farage. Na plakátu je vyobrazena nekonečná fronta uprchlíků na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem, výjev doplňuje slogan „Bod zlomu“, píše The Independent.
„V tu chvíli jsem si řekla, že něco takového nemohu dál podporovat,“ sdělila Warsiová. Politici by si podle ní měli položit otázku, zda jsou připraveni kázat lidem lži, rozsévat nenávist a xenofobii jenom proto, aby měla jejich kampaň navrch. „Pro mě je něco takového za hranou,“ sdělila.
Vadil jí také jeden z argument stoupenců brexitu o sbližování EU a Turecka. Podle Warsiové se však jedná o nesmysl. „Mluví o tom, že Turecko je už na prahu vstupu do EU. Turecko se však snaží o vstup desítky let (...). Pokud tedy někdo tvrdí všechny tyhle věci, tak lže,“ myslí si.
Podle britského tisku může být ztráta Warsiiové pro zastánce brexitu velkou ranou. Boris Johnson a Nigel Farage již několik týdnů čelí kritice kvůli kampani založené na imigrační problematice. Sluší se však dodat, že právě Johnson o víkendu z vyhrocené rétoriky ustoupil a prohlásil, že proti přistěhovalcům nic nemá a dokonce navrhl ilegálním imigrantům určitou formu amnestie, uvádí The Guardian.
Warsiová má v britské politice poměrně unikátní postavení. Dcera pákistánských přistěhovalců byla vůbec první muslimkou, která kandidovala za Konzervativní stranu. Zprvu se postavila za brexit, v probíhající kampani se však tábor euroskeptiků nebála kritizovat. Na počátku června se například připojila k otevřenému dopisu, který kritizoval výroky Farge o možných přistěhovaleckých útocích v Británii.
Warsiová není první osobností, která opustila kampaň za brexit. Devátého června svůj odchod oznámila konzervativní poslankyně Sarah Wollastonová. „Uvědomila jsem si, že bych cítila určitou ztrátu. Že jsme o něco přišli. Nyní jsem se však rozhodla, že budu hlasovat pro setrvání,“ vysvětlila Wollastonová. Uvedla také, že případný brexit by tvrdě dopadl na britský zdravotnický systém (více se dočtete zde).
Jedním z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s referendem je dopad případného brexitu na britskou ekonomiku. V nedělním večerním debatním pořadu Question Time premiér David Cameron uvedl, že by vláda musela v případě brexitu zvýšit daně a omezit výdaje.
Řešení otázky imigrace do Británie je podle něj složité, neboť „do této země chce přijít mnoho lidí“. Odchod z EU však není správným řešením problému s imigrací, jak tvrdí zastánci brexitu, uvedl premiér. Kdyby Británie z EU odešla, byla by podle něj „srab“. „A já si myslím, že Británie srab není,“ dodal.
Ekonomická katastrofa
Ekonomická témata jsou hlavní zbraní ministra financí George Osbourna, jednoho z předních představitelů setrvání v EU. Vystoupení Británie z Evropské unie by podle něj poškodilo hospodářství Spojeného království zřejmě více, než udávají vládní odhady. „Ústřední odhad je, že náš hrubý domácí produkt (HDP) bude o pět až šest procent nižší. Osobně si myslím, že to může být mnohem horší,“ uvedl v neděli rozhovoru s televizí ITV.
Prohlásil také, že očekává prudký růst inflace a až o 18 procent snížení cen bytů a domů. „Lidé už tak jednají. Nekupují domy, nepořizují si auta. Odkládají investice. To vše kvůli referendu. To je příchuť toho, co bude následovat,“ dodal (více o představě britské ekonomiky podle Osbourna zde).
Britové budou o budoucnosti své země rozhodovat 23. června. Referendum slíbil uspořádat David Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde). V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU (více zde).
Do kampaně minulý týden zasáhla smrt labouristické poslankyně Jo Coxové. Ve městě Birstall ji zastřelil 52letý Thomas Mair. Ten později u soudu na dotaz, jak se jmenuje, podle agentury Reuters prohlásil: „Jmenuji se Smrt zrádcům, svobodu Británii.“ Podle některých britských médií nese vinu na vraždě agresivní tón kampaně před referendem o budoucnosti země v Evropské unii (více případu zde).
16. června 2016 |
