Převrat v Burkině Faso. Prezident je neznámo kde, svět žádá jeho propuštění

  • 9
Vzbouření vojáci v Burkině Faso sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle nich obešlo bez násilí, na místě jsou však patrné stopy po střelbě. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva vyzval armádu, aby prezidenta propustila. V hlavním městě Ouagadougou slaví příznivci puče.

Vojáci učinili prohlášení jménem dosud neznámého subjektu – Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu (MPSR). Jako důvod uvedli zhoršení bezpečnostní situace a neschopnost Kaborého sjednotit národ a účinně reagovat na výzvy, kterým čelí. Předtím požadovali větší podporu pro svůj boj proti islamistickým radikálům.

„Žádáme, aby vojsko okamžitě prezidenta a další zatčené představitele propustilo. Vyzýváme k okamžitému návratu k ústavnímu pořádku,“ sdělila v úterý mluvčí OHCHR Ravina Shamdasaniová.

K okamžitému propuštění Kaborého v úterý vyzvala Evropská unie i Spojené státy. „Evropská unie v této nejisté chvíli nadále pozorně sleduje vývoj situace a vyzývá všechny aktéry, aby zachovali klid a rozvahu. Vyzývá také k okamžitému navrácení svobody prezidentu Kaborému a členům státních institucí,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Naléhavě vyzýváme všechny strany v této nestabilní situaci, aby zachovaly klid a usilovaly o dialog k vyřešení svých stížností,“ řekl agentuře AFP mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Převrat následoval po několikadenních protestech proti Kaborému a po vzpouře v kasárnách po celé zemi. Zemi má nyní v rukou MPSR.

Vojáci v Burkině Faso ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Oznámení vítali někteří obyvatelé země s radostí. (24. ledna 2022)

V jeho čele stojí podle agentury AFP podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba, který velí jednotkám působícím na východě, což je oblast nejvíce postižená útoky islámských radikálů. Podle kritiků Kaboré nebyl schopen právě těmto útokům zabránit.

Na náměstí Národů v hlavním městě se sešlo asi tisíc příznivců armády, kteří puč schvalují. Oslavovali tancem, hudbou a troubením. Reportér agentury Reuters viděli jednu skupinu pálit francouzskou vlajku na znamení nesouhlasu vojenské role, již si Francie v zemi stále udržuje.

Válka v Sahelu jde od desíti k pěti. Češi zůstanou, ujišťuje Černochová

Francouzský prezident Emmanuel Macron převrat odsoudil a sdělil, že o něm hodlá mluvit s politiky z oblasti západní Afriky. Upozornil, že je Kaboré legálně zvoleným politikem. Macron uvedl, že má zprávy, že prezidentovi nic nehrozí a je v dobrém zdravotním stavu. Francie podle něj situaci sleduje. Burkina Faso byla francouzským zámořským územím do roku 1958. Od roku 1960 je plně nezávislá.

V metropoli panoval v úterý povětšinou klid, otevřené zůstalo hlavní tržiště, obchody i benzinové pumpy. V ulicích centra nebyla patrná přítomnost většího počtu vojáků než obvykle.

Státní televize v pondělí zveřejnila ručně psaný rezignační dopis podepsaný Kaborém. Uvádí se v něm, že Kaboré podává demisi „ve vyšším národním zájmu“. Kde se však nyní prezident nachází, stále není jasné. Na situaci podle AFP zatím nereagovala vládní strana ani opozice. Kaboré byl u moci od roku 2015 a roku 2020 byl zvolen podruhé. Sliboval tehdy, že se zaměří na boj proti extremistům.

AFP napsala, že východ a sever země je téměř každodenně dějištěm útoků lidí hlásících se k teroristickým skupinám Al-Káida a Islámský stát. O život při nich podle AFP přišlo na dva tisíce lidí a 1,5 milionu obyvatel kvůli nim opustilo své domovy.

V sobotu se v hlavním městě Ouagadougou konala demonstrace, jejíž účastníci vyzývali Kaborého k rezignaci. Koncem loňského roku Kaboré odvolal premiéra a vyměnil většinu ministrů, volání po jeho demisi však neustalo.

V neděli bezpečnostní složky použily slzný plyn, aby rozehnaly dav lidí, kteří vyšli do ulic na podporu vojáků. Demonstranti podle AP zpustošili sídlo prezidentovy strany. Prezident následně vyhlásil v celé zemi noční zákaz vycházení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video