Proč Západ ještě nezničil IS? Brzdí ho i obavy v arabských zemích

Po teroristických útocích v Paříži zesílilo volání po zničení „Islámského státu“. Čeho se západní politici obávají? Jeden z výzkumů mínění ukazuje, že ani hrozba brutálního a vražedného režimu není pro řadu obyvatel arabských zemí tak výrazná, aby kvůli tomu podporovali pozemní intervenci.

Zasáhnout proti Islámskému státu? Lidé v arabských zemích jej mají za hrozbu, vojáky ze Západu ale na Blízkém východě příliš nechtějí. | foto: Reuters

V Česku se o výzkumu příliš nemluví, byť není nový - původně vyšel v arabštině v listopadu 2014. Víceméně v rámci běžného provozu na sociální síti Twitter na něj nyní upozornila například ODS. Portál iDNES.cz se - i vzhledem k aktuálnosti debat o intervenci - rozhodl výzkum připomenout.

Metodika výzkumu

Tazatelé ze své databáze respondentů náhodně vybrali Jordánce, Iráčany, Saúdy, Egypťany, Tunisany, Libanonce a dále obyvatele Palestiny a syrské uprchlíky.

V poslední zmíněné skupině bylo 900 lidí - dotázáni byli rovnoměrně uprchlíci v Jordánsku, Libanonu a Turecku - v každé z ostatních čítal vzorek zhruba 600 lidí.

Při „vícestupňovém náhodném stratifikovaném výběru“ se nejprve vybírají oblasti, jejichž složení reflektuje strukturu země. Uvnitř těchto oblastí se náhodně vybírají jedinci reprezentující oblast.

Z dat z jednotlivých zemí vypočetli průměrné hodnoty za „arabský svět“, přičemž všem skupinám přisoudili stejnou váhu. Tedy například malému Libanonu stejně jako osmdesátimilionovému Egyptu. To může být vnímané jako zkreslení, na druhou stranu vliv zemí není přímo úměrný ani počtu obyvatel a objektivně se definuje obtížně.

Statistická odchylka se s pravděpodobností 95 % pohybuje v rozmezí do plus minus čtyř procentních bodů.

Celý je v angličtině k nalezení zde. Jeho autorem je institut Arab Center for Research and Policy Studies, sídlící v katarském Dauhá. Dotazování se konalo telefonicky, výzkum sám sebe označuje za největší sondu svého druhu v arabském světě.

Výsledky je třeba brát s určitou rezervou - metodika neobsahuje pravidla, podle nichž se z databáze respondentů vybíral oslovený vzorek. Autoři výzkumu jej ale označují za reprezentativní.

Kterak syrští běženci „podporují“ Islámský stát

Na základě tohoto průzkumu se po internetu rozšířila zpráva, že „13 % syrských uprchlíků podporuje Islámský stát“. Čísla ve výzkumu ukazují, že podporu mezi určitou částí uprchlíků IS má, či měl v době sběru dat před publikací v listopadu 2014: celkově hodnotila Islámský stát „pozitivně“ 4 % běženců a „spíše pozitivně“ 9 % („spíše negativně“ 10 %, „negativně“ 73 %).

IS stále stupňuje své hrozby:

Výzkum nejde brát jako měřítko bezvýhradné podpory: není známo, co o skutcích ozbrojenců „Islámského státu“, odsuzovaného muslimskými autoritami po celém světě, dotázaní opravdu vědí, nebo zda je například zprostředkovaně zaujala deklarovaná ideologie chalífátu. Čísla nicméně potvrzují předpoklad, že potenciál pro radikalizaci mezi dotázanými existuje. Ostatně snaha radikalizovat místní obyvatele je součástí arzenálu islamistů už dlouhá léta.

"Máte celkově kladný či záporný pohled na IS?"

	kladný (%)	část. kladný (%)	část. záporný (%)	záporný (%)
Libanon	0	0	1	98
Irák	2	4	9	81
Egypt	4	6	7	77
Syrští běženci	4	9	10	73
Tunisko	7	6	15	71
Saúdská Arábie	5	5	15	70
Jordánsko	3	6	13	70
Palestina	4	20	36	36
Průměr	4	7	13	72

Lze také například očekávat, že už tak minimální podpora Islámskému státu v Jordánsku dále klesla poté, co teroristé brutálně zavraždili zajatého jordánského pilota.

Na dotaz, co činí Islámský stát atraktivním (bez ohledu na osobní postoj zpovídaných), zmiňovali lidé nejčastěji vojenské úspěchy, vyhlášení „chalífátu“, deklaraci závazku žít podle islámu či deklarovanou podporu sunnitů. Z velké části tedy kroky, které Islámský stát dokázal „prodat“ pomocí propagačních videí a PR obecně. Ne zcela malé množství lidí zmiňovalo, že rekruty IS může lákat i ochota vzdorovat Západu či režimům v Sýrii či Iráku.

Podpořit Západ? Nálety spíš ano, pozemní akce spíš ne

Další z otázek směřovala na podporu náletů Američany vedené koalice proti „muslimským ozbrojeným skupinám včetně IS a dalších skupin v Sýrii a Iráku“. Otázka ted směšuje různá uskupení, protože syrská vláda pokládá (a syrská vládní média označují) za extremisty všechny protivládní bojovníky.

Nálety nicméně „spíše“ či „zcela“ podporuje (v průměru) 59 % dotázaných, 37 % lidí je proti. Nejsilnější prozápadní a protiislamistické postoje nejen v této, ale i v řadě dalších otázek, mají lidé v Libanonu. Naopak nejskeptičtější jsou v otázce západních náletů Saúdové, Egypťané a Palestinci.

Že bude Spojenými státy vedená koalice schopná dostát deklarovanému cíli zničení Islámského státu, soudí 22 % dotázaných „zcela“ a 38 % „částečně“. Relativně nejvíce skeptických postojů rezonuje mezi syrskými uprchlíky - Západ dokáže alespoň částečně zničit Islámský stát jen podle poloviny z nich.

Pro politiky je ale možná nejdůležitější, co si arabské země skutečně myslí o možnosti vyslání pozemních sil proti Islámskému státu. Nálady by se mohly proti Západu otočit poměrně snadno: s jeho pozemní intervencí souhlasí například jen 35 % Egypťanů. Ani obyvatelé pro USA spojeneckých zemí - Jordánska, Saúdské Arábie či Iráku - nejsou takovou vidinou nikterak nadšeni.

Obecně - s výjimkou Iráku, kde jsou čísla zhruba stejná - značně silněji obyvatelé arabských zemí podporují názor, že by samy arabské státy měly proti IS vyslat vlastní pozemní síly.

Měly by proti IS zakročit pozemní síly...

(čísla jsou v procentech)	západních zemí?			arabských zemí?
	určitě	možná	ne	určitě	možná	ne
Libanonci	51	7	37	60	9	27
Tunisané	47	11	38	56	11	30
Iráčané	32	16	49	31	18	46
Saúdští Arabové	31	22	40	52	16	26
Syrští běženci	30	21	43	38	23	34
Palestinci	21	37	41	21	34	44
Jordánci	21	23	47	30	24	38
Egypťané	14	21	63	28	27	43

Pozemní zásah nepomůže nám, ale USA a Izraeli, soudí Arabové

Mezi důvody obav ze západní intervence zmiňují obyvatelé arabských zemí nejčastěji hrozbu rozšíření konfliktu v regionu, cenu, „nekonečnost“ tažení či hrozbu „války proti islámu“. Víceméně ve všech zemích pak dotázaní soudí, že západní intervencí by nejvíce vydělaly USA a Izrael, přičemž přínos západní intervence pro vlastní zemi hodnotí jako minimální. Rozšířená je v arabských státech též obava, že by na západní intervenci vydělal šíitský Írán.

Poměrně zajímavě se jeví zjištění, že syrští uprchlíci prakticky vůbec nevěří v přínosnost západní pozemní intervence pro jejich vlastní zemi.

A z celkově negativního pohledu Arabů na americkou politiku vůči Blízkému východu se pro Západ líhne jen další závaží na misce vah proti pozemnímu útoku. Lidový odpor by totiž mohl přimět politické představitele těchto zemí k nastolení více protiamerického kurzu.

Největší hrozba je Izrael, říkají Arabové. Ale IS se obávají hodně

Výpovědní hodnotu může mít i to, koho obyvatelé arabských zemí pokládají za ohrožení bezpečnosti a stability: přesvědčivě „vede“ Izrael (28 %) následovaný USA (21 %), islamisté jsou „až“ třetí (12 %). Podíl na tom podle všeho má i dlouholetá démonizace Izraele v arabských zemích.

Na přímou otázku, zda lidé vnímají jako „přímou hrozbu pro bezpečí a stabilitu své země“ výslovně Islámský stát, odpovědělo 63 % dotázaných kladně a 33 % záporně. Ohrožení se cítí zejména Iráčané, Syřané, Libanonci a Tunisané, nejméně pak Palestinci.

Ohrožuje IS přímo bezpečí a stabilitu vaší země?

	ano (%)	ne (%)	bez odpovědi (%)
Libanonci	90	10	1
Syrští běženci	80	15	5
Tunisané	78	20	2
Iráčané	78	18	5
Saúdští Arabové	53	42	6
Jordánci	51	43	6
Palestinci	45	53	2
Egypťané	31	63	6
Průměr	63	33	4

Zajímavé je, že Islámský stát je podle Arabů dílem blíže neupřesněných zahraničních aktérů (69 %). Jen 20 % soudí, že je produktem prostředí, v němž působí: regionu, místních konfliktů a problémů ve společnosti.