Volby v Bulharsku vyhrál expremiér Borisov, hlasování provázely podvody

Předčasné parlamentní volby v neděli v Bulharsku vyhrála po sečtení 96 procent hlasů pravicová strana GERB expremiéra Bojka Borisova, která bezmála 31 procent hlasů. Druhá skončila koalice vedená socialisty, kterou podpořilo 27 procent hlasujících.

Vítězství strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) předpovídaly už nedělní odhady výsledků. Zemi tedy podle všeho čekají nelehká povolební vyjednávání, protože ani jedna z velkých stran nezíská v parlamentu většinu. Odborníci navíc vyjadřují obavy z další politické krize, protože Borisovova formace víceméně nemá s kým uzavřít koalici.

Čtyřprocentní limit pro vstup do jednokomorové sněmovny překročily GERB s 30,71 procenta hlasů, Koalice pro Bulharsko vedená Bulharskou socialistickou stranou (BSP) s 27,02 procenta hlasů, Hnutí za práva a svobody (DPS), jež zastupuje tureckou menšinu, s 10,59 procenta hlasů a nacionalistické hnutí Ataka s 7,38 procenta hlasů.

Hasič a karatista

Bojko Borisov je fenoménem bulharské politiky. Bývalý hasič si po pádu komunismu v zemi si založil bezpečnostní agenturu, která mimo jiné chránila bývalého komunistického vládce Todora Živkova. Vypracoval se na šéfa policie a získal si popularitu zásahy proti pašerákům drog a zločineckým gangům.

Poté se naplno vrhl do politiky. V listopadu 2005 byl zvolen starostou Sofie a založil stranu GERB. V červenci 2009 jeho partaj zvítězila v parlamentních volbách a Borisov se ujal úřadu premiéra.

Razantně krátil veřejné výdaje a bojoval proti korupci. Jeho kabinet ustál několik hlasování o nedůvěře, osudnými se mu staly až letošní násilné protesty kvůli vysokým účtům za elektřinu a 20. února podala demisi.

Borisov byl jednou ženatý a má jednu dceru. Po rozvodu žil s bankéřkou Cvetelinou Borislavovou. Před lety byl krátce trenérem reprezentace v karate.

Ataka již oznámila, že neposkytne Borisovovi tichou podporu k vytvoření menšinové vlády, jak to učinila po volbách před čtyřmi roky. Možnost spolupráce středopravé formace se socialisty či DPS je podle pozorovatelů také málo pravděpodobná.

Volby se konaly po demisi Borisovovy vlády, kdy počátkem roku zuřily masivní protesty kvůli vysokým účtům za elektřinu, které vystavily distribuční společnosti, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro (více čtěte zde). Nespokojení Bulhaři bouřlivě projevovali svoje rozladění nejen nad chudobou, ale i nad politickými skandály, korupcí a vysokou nezaměstnaností.

Ze 7,3 milionu obyvatel jich žije 1,5 milionu pod hranicí chudoby. Průměrná penze činí v přepočtu 3 500 korun a průměrný plat 10 700 korun, což je méně než polovina unijního průměru.

Deziluze z politiky se projevila i poklesem volební účasti, která dosáhla 53 procent, což je o sedm procentních bodů méně než při předchozích volbách.

Už po vyhlášení prvních odhadů výsledků se shromáždila v centru metropole asi stovka demonstrantů, kteří házeli kameny a lahve na příslušníky pořádkových sil a někteří se střetli s policií. Část účastníků shromáždění nadávala, davem zněla slova jako "mafie" nebo "odpad".

Volby byly ve znamení podvodů

Parlamentní volby provázely také údajné podvody při hlasování. V noci na sobotu byly v tiskárně firmy Multiprint v Kostinbrodu nedaleko Sofie nalezeny volební lístky. Bulharská prokuratura v neděli potvrdila, že odhalením 350 tisíc nezákonně vytištěných volebních lístků byl odvrácen pokus o hrubé porušení volebního procesu.

Tvrzení majitelů tiskárny ve městě Kostinbrod, že šlo o zmetky určené k likvidaci, prokuratura popřela. Zatavené palety s volebními lístky byly podle vyšetřovatelů bez závad a byly připraveny k odeslání.

Bulharská socialistická opozice v prohlášení incident označila za pokus o volební podvod pravice. Majitel tiskárny Bončev je totiž místním zastupitelem za středopravou stranu Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. GERB se od Bončevovy tiskárny distancoval.

Bulharská média také přinášela informace o údajném skupování hlasů, které se prý rozmohlo zejména ve venkovských regionech. Podle některých odhadů vykoupily hlavní politické strany deset až dvacet procent voličských hlasů.

Zpravodajský server Novinite napsal, že peníze v tajných fondech zřízených pro tyto účely pocházejí částečně i z bruselských dotací na regionální rozvojové programy. Už v dubnu policie zadržela skupinu osob, které nabízely budoucím voličům finanční odměnu za jejich hlas. Jeden ze zatčených měl údajně při sobě seznam 800 jmen lidí, kteří se k tomu zavázali.