Putin tak podle agentury RIA Novosti tak učinil podpisem příslušného dekretu. Uznání nezávislosti je považováno za první krok k budoucímu připojení separatistického poloostrova k Ruské federaci.
Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstupuje v platnost dnem podpisu, čili v pondělí.
V Krymské autonomní republice hlasovalo pro připojení poloostrova v Černém moři k Rusku v nedělním referendu 96,8 procenta voličů, zatímco pro setrvání ve svazku s Ukrajinou pouze 2,5 procenta hlasujících. Zbylé odevzdané hlasy byly neplatné, informoval server Kommersant.ru.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění na Krymu a Ukrajině podrobně REFERENDUM: Drtivá většina zvolila připojení k Rusku REPORTÁŽ: Na Krymu vládne napětí a strach KOMENTÁŘ: Putin je nebezpečný padouch KRYMSKÝ TATAR: Už se odsud ani nehnu POLITOLOG: Putin dělá jenom to, co od něj Rusové očekávají MOBILIZACE: Kyjev povolal do zbraně 40 000 záložníků VÝZVA SOBOTKOVI: Nedávejte Rusům víza, zmrazte jim konta |
Sevastopol je samostatnou správní jednotkou, a hlasy se tam proto sčítaly odděleně. Podle definitivních výsledků podpořilo připojení k Rusku v této autonomní oblasti na 95,6 procent hlasujících. K volebním urnám tam přišlo bezmála 90 procent oprávněných voličů. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na informace tamní volební komise.
Poslanci krymského parlamentu v reakci na výsledky nedělního referenda formálně posvětili anexi poloostrova, když odhlasovali schválení oficiální žádosti o přistoupení Krymu k Ruské federaci. Pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 zákonodárců. Obdobnou rezoluci přijala i sevastopolská radnice. O osudu města, kde sídlí ruská i ukrajinská černomořská flotila, a jež dosud formálně nebylo součástí krymské autonomie, ale bylo řízeno přímo z Kyjeva, bude nyní jednat nově zmocněný starosta.
Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, rezoluce přijatá parlamentem prohlašuje za "státní majetek Krymské republiky". Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas. V dubnu pak Krym plánuje přijmout rubl jakožto oficiální měnu, prohlásil vicepremiér autonomní krymské republiky Rustam Temirgalijev podle Interfaxu.
Začíná nám nový život, věří Rusové na Krymu
Do Moskvy v pondělí bezprostředně po schválení dekretu o nezávislosti odletěla delegace krymského parlamentu a vlády, která má s poslanci ruské Státní dumy projednat další kroky. Členy krymské delegace jsou šéf parlamentu Vladimir Konstantinov a premiér Sergej Aksjonov.
Krymský parlament také zmocnil místní vládu, aby v Moskvě požádala o naléhavou finanční pomoc. "Podpora je nezbytná v objemu potřebném pro hladké fungování krymského rozpočtového systému," uvádí se v rezoluci parlamentu.
V úterý by pak měla ruská Státní duma schválit prohlášení na podporu krymského referenda. Týž den promluví k poslancům obou komor prezident Putin.
Volební účast v nedělním referendu dosáhla podle šéfa regionální volební komise skoro k 83 procentům, výsledek je tak v souladu s očekáváním. Lidé měli možnost hlasovat od nedělní osmé hodiny ranní do osmi večer. Leckde ani na uzavření místností nečekali a už v průběhu dne přichystali oslavy. Náměstí v regionálním hlavním městě Simferopolu bylo v neděli večer zaplněné lidmi, kteří nad hlavami mávali stovkami ruských vlajek.
Veselí a oslavy v ulicích krymských měst pokračovaly i v noci. Tamní úřady vyhlásily na pondělí volný den.
V ulicích Simferopolu nyní panuje po bouřlivých oslavách klid. "Místní Rusové mají dojem, že pro ně začíná nový život. Odpůrci odtržení čekají, co bude dál, jestli úřady propustí zadržené novináře a aktivisty," hlásí z Krymu naše reportérka Adéla Dražanová.
Západ referendum na Krymu neuznává
Převážně ruskojazyční voliči se rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?
Referendum však uznává kromě samotného Krymu pouze Moskva. Ukrajinská vláda, ale i západní mocnosti už předem oznámily, že výsledek referenda neuznají, protože jeho konání je "nelegální a nelegitimní". České ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení konání referenda odsoudilo s tím, že "bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek".
Ministři zahraničí EU v reakci na referendum v pondělí schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Na svém twitteru to uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, schválení potvrdili i další diplomaté. Další opatření EU prý budou následovat.
Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Sankce by měly začít platit už v pondělí poté, co jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.
Své sankce v pondělí odpoledne SEČ oznámily také Spojené státy. Týkají se 11 ruských a ukrajinských politiků. Jsou mezi nimi ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov a ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Obama se rozhodl zmrazit jim aktiva v USA a zakázat jim cestovat do Spojených států. Těchto jedenáct politiků je podle něj odpovědných za ruskou intervenci na Krymu.
Sankce mají prý zasáhnout v ruské vládě lidi, kteří jsou odpovědní za zhoršování situace na Ukrajině. Vedle Rogozina to jsou mezi jinými poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov a Sergej Glazjev a zástupci předsedy ruské Dumy Leonid Sluckij a Jelena Mizulinová (vše o uvalených sankcích se dočtete zde).
Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že referendum se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem a bez jakéhokoli nátlaku. Rusko bude podle něj respektovat jeho výsledek. Poslední průzkum veřejného mínění, který zveřejnila agentura Interfax, uvádí, že s připojením Krymu k Rusku souhlasí na 90 procent Rusů.
Ruská Duma chce Krym připojit co nejdříve
Na referendum na Krymu hned v pondělí dopoledne reagoval také místopředseda dolní komory komory ruského parlamentu Sergej Něverov. Podle něj Státní duma schválí legislativu umožňující připojení Krymu k Ruské federaci co nejdříve, uvedla agentura Interfax.
Představitelé Státní dumy tvrdí, že Krym se může stát členem Ruské federace na základě zákona o přijímání nových subjektů, který byl schválen v roce 2001. Žádost o připojení Krymu k Rusku nejdřív poputuje na stůl k prezidentu Vladimiru Putinovi.
Po prezidentově podpisu se budou přijetím nového člena federace zabývat obě komory ruského parlamentu, které připraví příslušnou smlouvu. Její součástí bude přechodné období, v němž krymská správa přizpůsobí hospodářské, finanční a právní uspořádání ruským poměrům.
Po schválení smlouvy oběma stranami její text posoudí ruský ústavní soud. Poslední slovo pak budou mít znovu poslanci horní a dolní komory, kteří připojení definitivně schválí.
I přes jasné výsledky referenda úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov prohlásil, že Kyjev je připraven s Moskvou jednat o krymské krizi, s ruskou anexí autonomního poloostrova však nebude nikdy souhlasit.
