Strana nezávislosti premiéra Benediktssona získala ve volbách jen 25 procent hlasů, což je zatím druhý nejhorší výsledek v historii strany. Její dosavadní koaliční partner, liberální strana Vidreisn (Reforma), skončila na posledním místě. Třetí strana koalice Jasná budoucnost, jejíž odchod z vlády předčasné volby vyvolal, se do zákonodárného sboru nedostane vůbec.
Na druhém místě se 17 procenty hlasů ve volbách skončilo Levicově-zelené hnutí, které vede oblíbená politička Katrín Jakobsdóttirová. Třetí nejúspěšnější stranou se stala Sociálnědemokratická aliance. Pirátská strana, která v minulých volbách využila vlny kritiky establishmentu a skončila třetí, nyní obsadila až šestou příčku.
Ze zveřejněných konečných výsledků vyplývá, že do nejstaršího zákonodárného sboru v Evropě Althingu se dostala ještě Pokroková strana, Středová strana bývalého premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona a Lidová strana.
Pokud by se vytvořila koalice Levicově-zeleného hnutí, Sociálnědemokratické aliance, Pirátské strany a Pokrokové strany dosáhla by na většinu křesel v parlamentu, tedy 32 z 63, napsala agentura Reuters. Podle tradice prezident však zřejmě pověří sestavením vlády lídra strany, která získala nejvíce hlasů.
„Opozice získala většinu, což je jasné sdělení. Zároveň jsme však hovořili o tom, že by se situace dala řešit i jinak, například vytvořením velké koaliční vlády,“ řekla v televizní debatě Jakobsdóttirová.
Dosavadní premiér Benediktsson na otázku, zda věří, že dostane šanci sestavit novou vládu řekl: „Myslím si, že ano. Jsme největší stranou a přirozeně bychom měli tvořit součást nové vlády...Útočí na nás jako na stranu, která nese odpovědnost za některé problémy... Ocitáme se v nové situaci a v tomto ohledu jsem s výsledkem spokojen“.
„Všichni prohráli. Současná opozice žádná křesla nezískala, zatímco vládnoucí koalice o 12 křesel přišla. Zvítězili populisté,“ komentoval situaci politolog Gunnar Smari Egilsson .
Rozčarování z tradiční politiky
V parlamentu tak po volbách usedne osm politických uskupení, což podle analytiků svědčí o pokračujícím rozčarování Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008.
Sobotní předčasné volby byly na Islandu již druhé za necelý rok. V září je vyhlásil ministerský předseda Benediktsson poté, co se rozpadla jím vedená koaliční vláda. Důvodem rozpadu byl fakt, že se jeho otec zastal muže odsouzeného za opakované znásilnění dítěte a premiér se to údajně snažil zatajit.
Předchozí kabinet premiéra Gunnlaugssona padl loni v dubnu kvůli skandálu kolem takzvaných Panamských dokumentů, které odhalovaly praktiky převádění peněz do daňových rájů a v nichž figurovalo také premiérovo jméno. S novou stranou ale Gunnlaugsson nyní slaví politický návrat.
