Průzkum think-tanku Globsec v deseti zemích střední a východní Evropy ukázal, že podpora demokratického uspořádání je poměrně slabá a že ve většině zemí regionu panuje nízká míra spokojenosti se současným systémem vládnutí.
V Bulharsku dokonce 45 procent respondentů dalo najevo, že preferuje politický systém s autoritářskými tendencemi. Liberální demokracie vyhovuje méně než polovině obyvatel Slovenska, Litvy a Lotyšska.
V České republice se pro demokracii s pravidelnými volbami a systémem více stran vyslovilo 60 procent dotazovaných. Na otázku, zda preferují „silného a rozhodného vůdce, který by nemusel brát ohledy na parlament nebo volby“, odpovědělo kladně čtyřiadvacet procent respondentů.
„Podpora demokracie mezi velkou většinou české populace převládá, vidíme tu však jistou míru váhání. Šestnáct procent Čechů se mezi možnostmi liberální demokracie a silného vůdce nedokázalo jasně rozhodnout,“ uvedly pro iDNES.cz Dominika Hajdu a Katarína Klingová z think-tanku Globsec.
Téměř čtvrtina respondentů, která se vyjádřila pro silného vůdce, odpovídá i číslům z nedávného průzkumu CVVM, podle nějž je 24 procent Čechů pro rozpuštění politických stran a parlamentu. Podle Hajdu a Klingové to však nemusí znamenat nesouhlas s demokracií.
„Pro některé je to odmítání přívlastku ‚liberální‘ – termínu, který dnes bývá často terčem démonizace ze strany konzervativnějších aktérů, pro jiné je to vyjádření frustrace a nespokojenosti s tím, že demokracie dnes nefunguje podle jejich představ,“ vysvětlují autorky průzkumu.
„Obecně lze konstatovat, že poptávka po silných politických vůdčích osobnostech v posledních letech stoupá – to se ostatně zračí v úspěchu politických představitelů, kteří se takto prezentují: Donald Trump, Viktor Orbán a koneckonců i Andrej Babiš,“ komentuje výsledky průzkumu Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Alarmující Bulharsko
Poměrně překvapivá jsou čísla z Maďarska a Polska, tedy zemí, jejichž vlády v posledních letech čelí obvinění z autoritářských tendencí a demontáže právního státu. Pro liberální demokracii se zde vyslovilo 81, respektive 66 procent dotázaných.
„Pokud by měli na výběr, stoupenci vládnoucích stran v Maďarsku by si vybrali spíše vizi neliberální či křesťanské demokracie premiéra Viktora Orbána. Pokud si ale mají vybírat mezi demokracií a diktaturou, většina Maďarů zvolí demokracii,“ komentují náladu v zemi experti z budapešťského think-tanku Political Capital Institute.
„Kvalitní demokratický systém není pro lidi primárním zdrojem spokojenosti se životem. Je to mezera, která je lehko zneužitelná aktéry s autokratickými tendencemi.“
Dominika Hajdu a Katarína Klingová
Bulharské znechucení demokratickým systémem experti přisuzují například i tomu, že balkánská země vykazuje největší míru příjmové nerovnosti v rámci EU. „Výsledek týkající se Bulharska, kde počet lidí preferujících „vládu silné ruky“ nad liberální demokracií převážil, považuji v členském státě EU za alarmující,“ myslí si Janebová.
Demokracie není hlavním zdrojem štěstí
Průzkum také ukázal, že lidé mohou být šťastní, i když jsou nespokojení se stavem demokracie ve své zemi. V Česku je se svým životem spokojeno osmdesát procent obyvatel, čímž se řadí na třetí příčku za Rakousko a Polsko. Stav demokracie však hodnotí kladně jen 47 procent lidí. Podobný rozpor je patrný v celém regionu.
„Toto zjištění indikuje, že kvalitní demokratický systém není pro lidi primárním zdrojem spokojenosti se životem. Je to mezera, která je lehko zneužitelná aktéry s autokratickými tendencemi, kteří budou lidem slibovat prosperitu či bezpečnost výměnou za demokracii,“ upozorňují Hajdu a Klingová.
Který systém vlády je podle vás pro naši zemi lepší?
Poukazují přitom na zjištění, že 54 procent Čechů a 64 procent Slováků by se vzdalo některých svých práv a svobod ve prospěch lepší finanční situace nebo bezpečnosti země.
„Ochota vzdát se některých svobod se dá vysvětlit i rostoucími obavami ze stability finanční situace a měnícího se uspořádání světa. Globalizace, rostoucí nerovnost, posuny geopolitické dynamiky, neustálý příval zpráv a rozšíření sociálních médií plných nespolehlivých informací, to vše může přispět k rostoucí nejistotě a ovlivnit priority každého z nás,“ stojí v studii.
Za hrozbu je považována EU a migranti
Zajímavé je také srovnání, co je v jednotlivých zemích střední a východní Evropy považováno za největší hrozby pro národní identitu a hodnoty. Zatímco Slováci vedou v obavách z USA a západního stylu života, Češi jsou bezkonkurenčně největší euroskeptici. Evropskou unii označilo za hrozbu 45 procent respondentů.
Podle Pavlíny Janebové to je způsobeno jednak rétorikou českých politiků, jednak tradiční skepsí Čechů vůči zásahům „externích subjektů“ do našich záležitostí.
16. listopadu 2019 |
„Čeští politici mají často ve zvyku mylně hovořit o Evropské unii jako o externím subjektu. Taková interpretace samozřejmě neodpovídá realitě – Česko jako členský stát má možnost směřování EU ovlivňovat,“ míní expertka na středoevropský prostor.
Podle ní je rétorika politiků i za českými obavami z migrantů. Za hrozbu je považuje 72 procent respondentů. To je stejně jako na Slovensku, ve všech ostatních zemích to bylo méně. „Je zajímavé, že pocit ohrožení u maďarských respondentů – tedy v zemi, jejíž vláda migraci dlouhodobě prezentuje jako největší hrozbu – je nižší,“ poznamenává Janebová.
