Tanker jménem Franken byl za druhé světové války plovoucí čerpací stanicí. Loď zásobovala palivem jednotky německého námořnictva operující v Baltském moři. Uvezla ho až 10 tisíc tun, plné nádrže měla i v den svého potopení. Poté, co ji 8. dubna 1945 zasáhla ruská torpéda, klesla ke dnu Gdaňské zátoky poblíž Helské kosy.
Po válce podle mezinárodního práva připadl vrak Polákům. Toho času by však snaha o jeho získání nenesla žádný zisk. „Jen tak tam ležel a nikomu nepřekážel,“ uvedl podle Deutsche Welle Benedyct Hac z námořního institutu v Gdaňsku.
Podle Haca, zkušeného mořeplavce a kapitána, se však nyní situace změnila. Otázka už není, jestli se stane katastrofa, nýbrž kdy.
Poslední zprávy o stavu tankeru uvádí, že v jeho nádržích je stále přes tři tisíce hektolitrů paliva. Loď o velkou část – zhruba 60 procent – při útoku přišla, stále ho však zbývá hodně, tvrdí Hac. Podle něj jsou některé nádrže dokonce netknuté, díky „dobrému německému strojírenství“.
„Nemohu dál mlčet“
Ovšem ani ti nejlepší inženýři nemohou změnit fyzikální zákony. Slaná mořská voda způsobuje korozi ocelových stěn nádrží tempem asi jeden milimetr za deset let. Po sedmi dekádách je tak pravděpodobně většina z tloušťky 12 milimetrů pryč. Pokud trup zreziví ještě víc, vrak by se mohl celý zhroutit. Dopady následného úniku paliva na životní prostředí by pak byly fatální.
„Jako vědec nemohu dál mlčet,“ řekl Hac. Se svým týmem dlouhá léta neúspěšně hledal pomoc. Záchrana paliva by totiž stála mezi 8 a 20 miliony eur (205 až 513 milionů korun).
Německá nadace pro ochranu Baltského moře Baltcf v dubnu ve spolupráci s polskou námořní nadací financovala pilotní projekt na zvýšení povědomí o ekologickém riziku. Peníze však pokryly pouze vnější ohledání vraku a plánování možných metod k vyzdvižení nebezpečného materiálu.
Dotace z EU?
Díky informační kampani se nicméně podařilo založit petici pro vyčištění nádrží Frankenu určenou polské vládě, kterou dosud podepsalo přes 45 tisíc lidí. V červenci se pak věcí začal zabývat ministr námořního hospodářství
a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk, aktivisté tak doufají, že s podporou jeho ministerstva se podaří získat dotace od Evropské unie.
Naproti tomu německé úřady jsou zatím v reakci na případ opatrné. Vrak je v polských vodách, upozornila Carolin Zergerová z ministerstva pro životní prostředí. Navrhla, aby Poláci kontaktovali experty z finské organizace Helcom, která se zabývá mimo jiné zacházením s objekty potopenými v Baltském moři.
Generálního ředitele nadace Baltcf Petera Torklera postoj Němců nepřekvapil. „Nikdo nechce zavést precedens. Vraky jsou obrovský problém, protože jich jsou tisíce. O něčem takovém lidé nechtějí veřejně mluvit,“ říká.
I v Německu se však objevily pozitivní náznaky. V květnu případ projednávali současní i bývalí diplomaté na akci ministerstva zahraničních věcí. Podle Torklera je to dobré znamení. „Je to velký počin, Polsko s Německem mohou dokázat mnoho věcí, pokud budou všichni zúčastnění spolupracovat,“ míní.