Třiadvacet kandidátek se hlásí o funkci ve stočlenném Senátu, 237 političek kandiduje na post ve Sněmovně reprezentantů s 435 křesly, uvedla to v rámci vlastního průzkumu veřejného mínění agentura Reuters. Tři čtvrtiny žen ucházejících se o křeslo ve volbách do Kongresu kandidují za demokratickou stranu.
„V letošním roce vidíme prudký nárůst počtu žen, které kandidují do úřadu a získávají nominace. Mezi republikány se ale tak příliš neděje,“ uvedla politoložka Kelly Dittmarová z Rutgersovy univerzity.
Podle tamního výzkumu jsou to přitom právě ženy, které jsou v letošních volbách nejvíce motivované volit. Ke stejným výsledkům, tedy že k volebním urnám se chystá přijít rekordní počet Američanek, došel i průzkum agentur Reuters/Ipsos.
Republikánskou stranu tak nepřízeň amerických žen může stát současnou dominantní pozici v Kongresu. Podle průzkumu Reuters/Ipsos mají demokraté nyní, dva týdny před parlamentními volbami konanými 6. listopadu, před republikány náskok v průměru pět procentních bodů.
Při bližším pohledu data ukazují, že kandidující ženy vedou průměrně o osm procent. Mezi vysokoškolsky vzdělanými voliči, kteří chodí k volbám statisticky častěji, pak preference demokratických političek oproti republikánům stoupá na 23 procentních bodů, zatímco demokraté-muži jsou favorizovaní o osm procent.
„Ženy, které se ucházejí o funkci, v ní pak pomáhají především ženským voličkám,“ uvedla odbornice na politickou strategii demokratů Celinda Lakeová. Podle ní tak přítomnost žen na kandidátkách mobilizuje zase právě ženy, aby přišly k volbám, protože vidí možnost získat zastoupení. Hlavním důvodem je podle Lakeové genderová nerovnost.
Mateřská, potraty, Kavanaugh. Ženy do politiky žene frustrace
Ženy v porovnání s muži vnímají negativněji stav americké ekonomiky, v níž se mimo jiné projevuje platová nerovnost mezi pohlavími. Americké matky jsou navíc ve vyspělém světě jediné, kdo na mateřské dovolené nepobírají vůbec žádný plat. Kontroverzní je také současná snaha republikánů zrušit zákon z roku 1973, který v USA legalizoval potraty.
Kavanaugh je soudcem Nejvyššího soudu USA. I přes nařčení o obtěžování |
Pravděpodobnost, že Nejvyšší soud potraty znovu delegalizuje, se navýšila po jmenování prorepublikánsky smýšlejícího Bretta Kavanaugha jedním ze soudců. Během nominace navíc právě Kavanaugh čelil obvinění ze sexuálního útoku na svoji spolužačku v době, kdy studoval na střední škole. Senát složený převážně z mužů ale jeho nominaci potvrdil.
Právě snaha omezit reprodukční práva žen v kombinaci s kauzou Kavanaugh se stala jedním z katalyzátorů rozhořčení, které nyní žene americké Demokratky ke kandidatuře i k urnám, plyne z průzkumu Reuters/Ipsos.
Dalšími důvody je chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, politika separace dětí imigrantů od rodin a také zásah Ruska do prezidentských voleb v roce 2016. Republikány naopak nejvíce štvou mainstreamová média, příliv imigrantů, federální vyšetřování prezidenta Trumpa a snaha demokratů o impeachment.
Trump ženám vadí stále více, demokraté jej mohou usměrnit
Demokraté potřebují oproti současnosti alespoň o 23 křesel více, aby získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Převahu v Senátu jim zajistí pouhá dvě křesla navíc. Zisk kontroly nad jednou nebo oběma komorami Kongresu by demokratům umožnil zmařit nebo zdržovat velkou část agendy prezidenta Trumpa.
Také Trump, který byl zvolen navzdory obviněním ze sexuálního obtěžování, má u amerických voliček stále menší oblibu. Zatímco mezi letošním květnem a polovinou října klesla obliba prezidenta u mužů o jedno procento, mezi ženami si pohoršil o celých deset procent, píše Reuters.
Letošní volby nejsou v USA první, jejichž podobu ženy výrazně ovlivní. V roce 1991 profesorka práva Annita Hillová obvinila ze sexuálního obtěžování Clarence Thomase, který byl nominovaný na soudce Nejvyššího soudu. Drsný výslech Hillové v Senátu, ve kterém zasedali pouze muži, vyvolal tehdy ve společnosti pohoršení. Následující rok ve volbách získaly političky rekordní počet křesel v Kongresu, a proto zastoupení žen v americké vládě vzrostlo na deset procent.
Podle dat Světové banky jsou ženy v americké vládě v současnosti zastoupeny přibližně devatenácti procenty. Česká republika je na tom o něco lépe, na vládě se zde podle Eurostatu v současnosti podílí 21,5 procenta žen.
