„Je to neomluvitelné... chyby litujeme a incident bereme velice vážně,“ kál se ve středu šéf švýcarského statistického úřadu Georges-Simon Ulrich na kvapně svolané tiskové konferenci poté, co ohlásil opravené výsledky nedělních parlamentních voleb.
Co se stalo? Počítačový program pro záznam volebních výsledků v důsledku „lidské chyby“ třikrát až pětkrát znásobil výsledky z třech švýcarských kantonů. Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden a Glarus přitom patří mezi nejkonzervativnější švýcarské regiony, v prvním z nich ženy získaly volební právo až v roce 1990 a to až po zásahu nejvyššího soudu.
Chyba pomohla nacionalistům z Švýcarské lidové strany (SVP), kteří původně získali 28,6 procenta hlasů. Po korekci byl jejich výsledek o 1,3 procentního bodu nižší, naopak druzí sociální demokraté si lehce polepšili. Na rozdělení křesel v bernském parlamentu se ani po přepočtu nic nemění, pro alpskou zemi spojovanou tradičně s přesností a pečlivostí je to však potupa.
Volby ve Švýcarsku opět vyhráli nacionální konzervativci. Zelení jsou zklamaní |
Největší švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung označil volební přešlap za fiasko. S ještě tvrdším postřehem přišel komentátor týdeníku Die Weltwoche: „Stát nemůže udělat větší trapas, než je chyba při sčítání volebních výsledků. Jsme snad na cestě k tomu, aby se z nás stala banánová republika?“
Trpaslík jako pomník rekordní volební fronty
Švýcaři v tom ovšem nejsou zdaleka sami, problémy provázely i nedávné parlamentní volby v Polsku. Jednodenní hlasování se konalo v neděli 15. října a oficiálně končilo v devět večer, kdy také byly zveřejněny první odhady. Tou dobou ovšem ještě desetitisíce Poláků stály ve frontách před volebními místnostmi.
Na vratislavském předměstí Jagodno se hlasovalo skoro do tří do rána a solidární sousedé nosili lidem mrznoucím v říjnové noci deky, horký čaj a jídlo. Místní restaurace Mania Smaku ve frontě rozdala tři stovky pizz, radnice na připomínku rekordní fronty nechá vyrobit speciální plastiku trpaslíka, kterými je dolnoslezská metropole proslavená.
Volby v Polsku |
Návaly před volebními místnostmi byly způsobené nejvyšší volební účastí od pádu komunismu, svůj hlas odevzdalo 74 procent oprávněných voličů. Nerozhodovalo se jen o složení Sejmu a Senátu, hlasovalo se i v poněkud obskurním referendu prosazeném vládou za účelem mobilizovat elektorát Práva a spravedlnosti.
Konečné výsledky: v Polsku vyhrálo Právo a spravedlnost, na většinu nedosáhne |
Konzervativci Jaroslawa Kaczynského navíc počátkem roku přišli s ještě jedním fíglem, jak zvýšit své šance na zisk třetího mandátu. Navýšili počet obvodů a volebních místností na venkově, který je jejich tradiční baštou. Ve velkých městech, o které se naopak opírá liberální opozice, se naopak počet obvodů a místností nezměnil.
„Výsledkem bylo, že někde volební komise obsloužila několik stovek voličů a jinde několik tisíc. Další komplikací byla skutečnost, že letos volil rekordní počet lidí mimo trvalé bydliště. Některé komise pak byly překvapeny zvýšeným počtem voličů, což ovlivnilo proces vydávání hlasovacích lístků i proces sčítání hlasů,“ píše Gazeta Prawna.
Neodhadnutelné Slovensko?
A pak tu máme Slováky. Ti sice organizaci voleb víceméně zvládli, zásadně se ovšem sekli s exit polly – tedy prvními odhady výsledků, které jsou zveřejněny ihned po uzavření volebních místností. Podle nich mělo zvítězit Progresivní Slovensko (PS), nakonec však vyhrál Směr-SD a Robert Fico byl ve středu jmenován premiérem.
Po euforii přišla nekonečná nervozita. Slovenští liberálové jásali příliš brzy |
U PS se výzkumníci z agentury Focus sekli o 5,5 procentního bodu a národovecká SNS, která je dnes součástí Ficovy koalice, se podle jejich odhadu vůbec neměla dostat do parlamentu.
Volby na Slovensku |
Podobně se ustřelili už v roce 2020. Ředitel agentury se za chyby omluvil s tím, že slovenská politická scéna je příliš nestabilní a neodhadnutelná. Podle expertů rozdíl mezi odhady a realitou způsobil i fakt, že voliči Fica nebo SNS se často nechtějí výzkumníkům svěřovat.
