Nejvíce hlasů, 26,7 procenta, získala konzervativní Strana nezávislosti, hned za ní skončila se ziskem 24,4 procenta hlasů liberální Pokroková strana. Tato dvě uskupení držela před zhroucením ekonomiky v roce 2008 na Islandu moc téměř 30 let, často v koalici.
Také nyní budou mít v 63členném parlamentu společně pohodlnou většinu 38 mandátů. Vládnoucí sociální demokraté Jóhanny Sigurdardóttir získali podporu jen asi 13 procent lidí. To znamená, že od minulých voleb ztratili přes polovinu voličů.
Středolevé vládě Sigurdardóttirové se sice ostrov v severním Atlantiku podařilo vyvést z hluboké krize způsobené kolapsem tamního bankovního systému, mnoho Islanďanů je však nespokojeno s její tvrdou ekonomickou politikou. Sedmdesátiletá Sigurdardóttirová už dříve oznámila, že z politiky odchází.
Mnozí Islanďané věří, že opoziční uskupení jsou schopna zajistit hospodářské oživení. Slibují nižší daně a větší pomoc zadluženým domácnostem. "Viděli jsme, jaké problémy vznikly ve zdravotním systému a v systému sociálních dávek... Nyní je čas nově investovat, vytvářet pracovní místa a zahájit růst," prohlásil vůdce Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson.
Třiačtyřicetiletý Benediktsson v reakci na vedení jeho strany ve volbách prohlásil, že by se měl stát budoucím premiérem země. Osmatřicetiletý vůdce Pokrokové strany Sigmundur Gunnlaugsson uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.
Obě opoziční strany jsou vnímány jako euroskeptické. Lze tedy předpokládat, že jejich volební úspěch zastaví dosavadní snahy Islandu o vstup země do Evropské unie. Přitom právě v ní viděli před pěti lety svou záchranu. Unie se ale od té doby sama potýká s mnoha problémy (více o islandském pošilhávání po EU zde).
