Více než polovina respondentů v průzkumu přiznala, že nečekaný telefonát pro ně značí špatné zprávy.
Psychoterapeutka Eloise Skinnerová tvrdí, že úzkost z telefonátů pramení ze spojení s něčím negativním, z pocitu zlé předtuchy nebo strachu. „S tím, jak jsou naše životy čím dál více vytížené a pracovní povinnosti nepředvídatelné, máme méně času zavolat svým kamarádům, abychom si popovídali. Telefonní hovory jsou tak stále více vyhrazené pro důležité životní zprávy, které mohou být často komplikované a náročné,“ dodala.
„To je přesně ono. Neznámá čísla nikdy nezvedám, protože na druhé straně jsou buď podvodníci nebo prodejci přes telefon,“ řekl 26letý Jack Longle. „Je jednodušší hovory ignorovat, než se pídit po tom, které z nich jsou legitimní,“ okomentoval Longley.
Volání přes „kecálky“ je stále oblíbenější. Nahrazuje běžné hovory i textovky |
Že mladí lidé netelefonují však neznamená, že nejsou v kontaktu se svými přáteli. „Naše skupinové chaty jsou po celý den plné banálních zpráv, memů, drbů a v poslední době i hlasových zpráv,“ napsala Yasmin Rufoová BBC. Mnoho konverzací se odehrává na sociálních sítích, především na Instagramu a Snapchatu, kde lze spolu s textem posílat i obrázky.
Přestože na odmítání telefonátů se mladé generace shodnou, hlasové zprávy je rozdělují. V průzkumu 37 % lidí ve sledovaném věku uvedlo, že hlasové zprávy jsou jejich oblíbeným způsobem komunikace. Přitom ve věkové skupině 35 – 54 let dává hlasovým vzkazům přednost před voláním pouhé 1 % lidí.
Strach z telefonování může ovlivňovat pracovní život
Henry Nelson-Case je 31letý právník a tvůrce série videí „přetížených mileniálů“, se kterou se lze až bolestivě ztotožnit. Scénky ztvárňují úzkost z poslání celofiremního e-mailu, zdvořilého odmítnutí přesčasů a samozřejmě jedna je o zaměstnanci, který udělá cokoli, aby se vyhnul telefonátu.
Zvedáte cizí telefonní čísla?
Autor se nechal slyšet, že telefonování nesnáší kvůli úzkosti spojené s hovory v reálném životě, možným trapasům, nenalezení správné odpovědi a tlaku na okamžitou reakci.
„Telefonování je více odhalující a vyžaduje vyšší míru intimity, zatímco zasílání zpráv umožňuje odstup a navázání kontaktu bez pocitu zranitelnosti,“ uvedla psycholožka Touroniová.
Zavoláme si? Ne! Telefonovávali jsme hodiny, teď už je to zvyk z pravěku |
Dunja Relicová, 27letá právnička, řekla, že se v práci vyhýbá telefonátům, protože „mohou být časově náročné a zdržovat od plnění úkolů“. Skinnerová to popisuje jako pocit, že „tohle mohl být e-mail“.
„Čím dál více si chráníme svůj čas a volání vyžaduje, aby příjemce přerušil svůj den a věnoval se konverzaci, což je obtížné pro lidi, kteří pracují na více úkolech najednou,“ řekla.
Vytrácí se schopnost neformálně hovořit s ostatními?
Pokud bude současný trend pokračovat, je možné, že ztratíme pocit blízkosti a kontaktu. „Když verbálně komunikujeme, cítíme větší soulad, ať už pocitový, profesní nebo osobní. Takový kontakt může vést k většímu pocitu naplnění, zejména na pracovišti,“ dodala Skinnerová.
Před lety se lidé bezpochyby bránili přechodu z faxu na e-mail, ale díky této změně se komunikace zefektivněla. Možná nastal čas si uvědomit sílu textu a stejně jako se lidé oprostili faxu v 90. letech, můžou opustit obávané telefonáty v roce 2024.
