Po zrušení ochrany již delší dobu volali někteří občané a politici na středozápadě USA, který je významným bojištěm nadcházejících prezidentských voleb, napsala agentura AFP.
Ministr vnitra David Bernhardt ve čtvrtek oznámil, že vlci svým rozmachem překonali veškerá očekávání, která měli ochránci přírody v době, kdy je prohlásili za ohrožené. Mimo Aljašku a Havaj čítá nyní populace divoce žijících vlků v USA asi 6 000 kusů, ke konci 60. let minulého století jich přitom byla necelá tisícovka.
Ochranu psovitým šelmám ve státech Idaho a Montana zrušil již Trumpův demokratický předchůdce Barack Obama. Nyní bude po celých USA jen na úřadech jednotlivých států, jak se k vlkům postaví. Federální ochrana zůstane jen vlkovi mexickému, který žije na jihozápadě země.
Proti kroku protestovala řada vědců, volených činitelů i občanů. Někteří z nich považují za podezřelé načasování kroku tak blízko před volbami. Nevládní organizace Earthjustice chystá kvůli rozhodnutí na vládu podat žalobu, protože se podle ní federální úřady neřídily standardními vědeckými postupy.
Jsem zarmoucená, prohlásila slavná bioložka
Slavná bioložka a specialistka na primáty Jane Goodallová prohlásila, že je krokem administrativy „šokovaná a zarmoucená“.
Vlci se podle ní nyní neudrží ve svých teritoriích, protože se hlavně na středozápadě pravděpodobně znovu začne s lovem těchto šelem, jak tomu bylo i v minulosti. Nepřítomnost federálního zákazu pak podle odborníků pobízí k větší činnosti i pytláky.
„Vlci mají stejné vědomí, stejné emoce a stejnou inteligenci jako psi, možná větší,“ uvedla ve videu Goodallová. „Jak byste reagovali, pokud by vašeho psa někdo zastřelil, aby si mohl pověsit jeho hlavu na stěnu?“ dodala.
Za Trumpovy vlády přišlo o svůj chráněný status 13 živočichů v USA, mezi nimi například gekon, netopýr či hraboš. Již v roce 2007 přitom ze seznamu ohrožených druhů zmizel orel bělohlavý, který je jedním ze symbolů USA.
2. září 2019 |
