Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle bezpečnostního analytika nebyl útok Íránu na Izrael v minulém týdnu rozhodně symbolickým gestem. Írán opravdu plánoval ostrý útok, který měl židovskému státu způsobit značné škody. Za to, že nakonec nedošlo k tragickým následkům, může jednoznačně brilantní izraelská obrana.
„Určitě jsem útok Íránu nevnímal jako prázdné gesto,“ konstatuje Vlastislav Bříza. „Kdyby to tak bylo, vypálí Írán výrazně méně raket a v jiném složení. Po zkušenosti z dubna letošního roku, kdy provedl první přímý útok na Izrael, dospěl Teherán k závěru, že nejefektivnějším způsobem, jak proniknout izraelskou protivzdušnou obranou, je vypálit koncentrovanou salvu balistických raket středního dosahu.“
Írán spolupracuje s KLDR
Ale rozhodně to podle něj nebylo tak, že by Írán vypálil úplně všechno, co má k dispozici. Írán chtěl zjednodušeně řečeno zahltit izraelskou obranu tak, aby mohl způsobit co nejvíce škod. Teherán prý disponuje poměrně moderními a sofistikovanými raketami, které ale na druhou stranu nedosahují úrovně ruských nebo amerických střel.
„Zajímavostí je také to, že íránský raketový program probíhá v blízké součinnosti a kooperaci se severokorejským balistickým programem. Tyto dva státy spolu úzce spolupracují a mají několik typů raket, které jsou si velmi podobné,“ uvádí Vlastislav Bříza s tím, že ani tyto rakety zatím fatálně neohrozily izraelský obranný deštník.
Protiraketová obrana Izraele je třístupňová a umí si poradit s jednoduchými i vysoce sofistikovanými raketami, které míří na Izrael. „Prvním stupněm je Iron Dome, železná kopule, o které slyšíme denně ve zprávách. Ta slouží primárně proti relativně primitivním raketám krátkého dosahu, které odpalují Hamás a Hizballáh.“
„Nad první vrstvou je Davidův prak. Ten má podstatně větší dosah a slouží k eliminaci některých druhů vyspělejších balistických raket, ale jen krátkého dosahu, a také střel s plochou dráhou letu. A pak je tu třetí vrstva,“ pokračuje Vlastislav Bříza.
„To je Arrow, v češtině šíp,“ vysvětluje analytik. „Dnes je již ve vývoji Arrow IV. Mimochodem Izrael ho vyvíjí od roku 1986, od roku 1990 pak procházel vojenskými zkouškami a byl postupně zařazován k jednotkám. Jde o nejsofistikovanější a nejdražší část obranné vrstvy, která slouží proti mezikontinentálním balistickým raketám. Takže by například byla schopna hypoteticky zasáhnout i raketu, kterou by proti Izraeli odpálily Spojené státy nebo Rusko.“
Pomáhají v jaderném programu Rusové?
Izrael má podle něj zřejmě nejsofistikovanější protiraketovou obranu na světě. Vyspělejší než evropské státy NATO. Například Česko rozhodně třístupňovou obranou nedisponuje. V případě útoku by se Česká republika musela spolehnout na protiraketovou obranu Polska a Německa.
V souvislosti s Íránem se však podle Vlastislava Břízy jeví jako nejvýznamnější hrozba jeho pokročilý vývoj jaderných zbraní. „Jaderný program Íránu je tak daleko, že kdyby chtěl dovyvinout jadernou zbraň, tak už to nebude trvat řádově roky, ale vyšší jednotky měsíců. Už totiž dokázal obohatit dostatečné množství uranu na to, aby se mu to povedlo.“
„A hlavní problém spočívá v roli Ruska v této záležitosti. Kooperace mezi Ruskem a Íránem není rozhodně jednostranná, že by Írán dodával Rusku zbraňové systémy. Dodávky probíhají i z druhé strany. Není tajemstvím, že před několika měsíci přistály v Íránu nové ruské stíhačky typu Suchoj, o které Írán žádal marně více než dekádu. A jsou tu i další dodávky sofistikovaných zbraňových systémů,“ popisuje analytik.
Existuje podle něj také oprávněná obava z transferu jaderných technologií. „Ta obava není v tom, že by Rusko naučilo Írán, jak vyrobit jadernou zbraň. To pro Teherán tak složité není. Největším problémem bude takzvaná miniaturizace jaderné zbraně, dopravení jaderné zbraně na cíl, a to je vysoce sofistikovaná technologie, jejíž zvládnutí by Íránu trvalo roky.“
Odveta na jaderné cíle
A tam je podle něj na místě obava z toho, že Rusko přenese část svého „know-how“ do Íránu. „Tedy že Rusko ukáže Íránu, jak jadernou zbraň zmenšit do podoby hlavice, která by mohla být osazena například na íránskou balistickou raketu typu Fatah.“
A v souvislosti s tím vyslovil Vlastislav Bříza obavu z toho, že Izrael, který sám nukleárními zbraněmi disponuje, nebude chtít připustit jadernou konkurenci v podobě radikálního a extrémně nepřátelského šíitského režimu v Teheránu.
ANALÝZA: Izrael čelí dilematu. Útočit, či neútočit na íránská jaderná zařízení? |
A proto je podle něj reálný i izraelský útok na íránská jaderná zařízení, což by mohlo konflikt mezi Izraelem a Íránem zásadně eskalovat. „Já bych skutečně vůbec nevyloučil, že v současné napjaté situaci, kdy jsme za minutu dvanáct, co se úspěšného dokončení íránského jaderného programu týče, bude chtít Izrael zničit nebo alespoň dostat na kolena íránský jaderný program.“
„Takže bych vůbec nevyloučil, že když ne teď, tak v blízké budoucnosti by k takovému útoku mohlo dojít,“ uzavírá Vlastislav Bříza.
Jak přesně funguje izraelská protiraketová obrana? Jak je nákladná? A jak drahé jsou útoky Íránu na Izrael? Bude je Írán schopen podnikat dlouhodobě? I na to odpovídal Vlastislav Bříza v Rozstřelu.