Uvnitř EU vznikly kvůli zvláštnostem při rozdělování financí protiklady, upozornil Putin. Značná část daňových prostředků nejvyspělejších evropských států „jde na to, aby se udrželi nad vodou ti, kdo zatím nedosáhli určité úrovně hospodářského rozvoje,“ konstatoval. Dodal, že jde o desítky miliard eur.
„Někde na začátku roku 2028 některé země východní Evropy dosáhnou takové úrovně ekonomického rozvoje, že přestanou být příjemci grantů a nejrůznějších podpor z evropského rozpočtu a budou muset platit tak, jak to dělá Velká Británie,“ pokračoval prezident. „A nejsem si jist, zda je nenapadne totéž, co dnes Británii,“ prohlásil v narážce na záměr Londýna opustit Evropskou unii.
Evropská unie nyní debatuje o podobě svého příštího dlouhodobého rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Země ze středu a východu bloku v něm zůstanou příjemci unijních peněz, velmi pravděpodobně ale získají méně než ve stávajícím období. O hlavních parametrech víceletého rozpočtu by měli šéfové států a vlád bloku jednat na summitu v prosinci.
Velká Británie, která by z EU měla odejít na konci ledna 2020, patří k čistým plátcům do unijní kasy, vyjednanou však má výraznou slevu svých odvodů.
Nelegální anexi Krymu Česko neuznává a odsuzuje, řekl Babiš v Kyjevě |
Ruský prezident popřel, že by jeho země, obviňovaná po vpádu do Gruzie a Ukrajiny z rozpínavosti, kohokoli ohrožovala. Je prý zcela zjevné, že evropští vůdci tvrzení o ruské hrozbě už nevěří. Podle Putina je to legenda vymyšlená těmi, kdo se na ní chtějí přiživit.
„Dnes už to ale nefunguje. Nehledě na všechny problémy s Ukrajinou, na spekulace s Krymem a Donbasem, všichni jasně pochopili, že Rusko se na nikoho nehodlá vrhnout. Je to prostě hloupost, hovadina,“ citovala prezidenta agentura TASS.
„Ruská hrozba je výmysl těch, kdo se chtějí přiživit na roli předsunuté hlídky v boji s Ruskem a získat nějaké bonusy a preference. Všem je to jasné. Vůdcům hlavních evropských zemí je to absolutně jasné,“ prohlásil kremelský šéf.
Putin pochválil Čínu, které se podle něj nejlépe podařilo sloučit možnosti centralizované správy s rozvojem prvků tržní ekonomiky. V bývalém Sovětském svazu se nic takového nestalo a následky rozpadu pak prý překonaly ta nejhorší očekávání. „Výsledky neefektivní hospodářské politiky v SSSR se projevily i v politické sféře. Následky rozpadu byly horší než cokoli, na co si lidé pomysleli a co mohli v nejhorších představách očekávat,“ řekl prezident.
