Informovala o tom severokorejská tisková agentura KCNA. Spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem „je v zájmu obou národů a pomůže posílit mír na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii,“ cituje z dopisu KCNA.
Text se příliš neliší od dalších obdobných přání, například od toho, které roku 2001 Putin zaslal Kim Čong-ilovi, tedy druhému z komunistické dynastie Kimů.
Jižní Korea musí překonat historické spory s Japonskem a dosáhnout míru se Severní Koreou, což jsou klíčové kroky k posílení stability a bezpečnosti severoasijského regionu. U příležitosti Dne osvobození, kdy si i Jižní Korea i KLDR připomínají japonskou kapitulaci v roce 1945, a tedy i konec okupace Tokiem, to v pondělí řekl jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
„Pokud se vztahy Jižní Koreje a Japonska posunou směrem ke společné budoucnosti a na základě našich společných univerzálních hodnot se sladí naše současné mise, pomůže nám to vyřešit i historické problémy,“ uvedl Jun.
Sto tisíc vojáků z KLDR na pomoc Putinovi? Kimovi dobrovolníci jsou spíš sci-fi |
Vztahy mezi Soulem a Tokiem jsou napjaté mimo jiné kvůli korejským obvinění, že Japonsko přimělo za druhé světové války kolem 200.000 korejských žen pracovat v nevěstincích pro své vojáky a Korejce využívalo pro nucené práce.
Konzervativec Jun, který se úřadu ujal v květnu, přislíbil, že vztahy s Japonskem zlepší. Vyzval k rozsáhlé spolupráci v oblastech od ekonomiky a bezpečnosti až po sociální a kulturní výměny.
Jihokorejský prezident také zopakoval slib poskytnout Severní Koreji rozsáhlou pomoc, pokud Pchjongjang zastaví vývoj svého jaderného programu a zahájí „skutečný a podstatný“ proces likvidace těchto zbraní.
Obě Koreje zůstávají od roku 1953 technicky ve válečném stavu, protože korejská válka v letech 1950 až 1953 skončila pouze uzavřením příměří, nikoli podpisem řádné mírové smlouvy.
25. dubna 2019 |
