Socialisté se vzhledem nemalému náskoku prohlásili již po deváté hodině večerní za vítěze voleb.
Po sečtení více než 85 procent hlasů by Španělská dělnická socialistická strana (PSOE) premiéra Josého Luise Zapatera po přepočtu na poslanecké mandáty získala 167 křesel v 350členné dolní komoře parlamentu, zatímco Lidová strana (PP) v čele s Marianem Rajoyem 155, uvádí španělský server věnovaný volbám.
Ve volbách v roce 2004 získali socialisté 164 křesel a konzervativci 148 křesel.
Podle předběžných výsledků, které jako první zveřejnila španělská státní televize Espanola, měla mít PSOE až 176 křesel a PP až 152 křesel.
Kdyby socialisté získali všech 176 křesel, zajistili by si tak parlamentní většinu a nepotřebovali by podporu menších stran.
Podle posledních údajů ministerstva vnitra byla volební účast v odpoledních hodinách o něco nižší než v parlamentních volbách před čtyřmi lety. K 18:30 SEČ dosahovala 61 procent, zatímco v roce 2004 to bylo 63 procent.
. Jsme rozděleni jako před 30 lety, říkají Španělé před volbami |
Hlasování se konalo ve stínu páteční vraždy bývalého socialistického radního, z níž hlavní politické strany v zemi obvinily separatistickou organizaci Baskicko a jeho svoboda (ETA). - více zde
Na předních stranách španělského tisku se v sobotu a znovu dnes objevila emotivní výzva dcery zavražděného socialistického politika, aby obyvatelé šli volit. Mírně levicový El País vydal velký titulek "aby ti, kdo chtějí být solidární s (jejím) otcem, šli volit". Pravicově zaměřené listy již vyjádřily obavy ze zvýšení sympatií pro levici.
Páteční vražda tak poněkud vrhla stín na nynější volby podobně jako před čtyřmi roky. V roce 2004 se parlamentní volby uskutečnily pouhé tři dny po teroristických útocích na madridských nádražích, při nichž přišlo o život 191 lidí a na 1500 dalších bylo zraněno. - více zde
Doposud favorizované konzervativce tehdy převálcovali socialisté. Podle politických komentátorů je ale nepravděpodobné, že by páteční incident výrazně ovlivnil výsledky dnešních voleb.
Podle agentury AFP dnes úřady zaznamenaly několik incidentů v autonomních oblastech Baskicko a Navarra, kde je aktivní ETA.
Skupiny neznámých útočníků zničily několik volebních uren, nebo do nich nalily olej, případně roztrhaly či zapálily hlasovací lístky. Také šířily letáky vyzývající obyvatelstvo k bojkotu voleb. Podle ministerstva vnitra šlo ale jen o ojedinělé incidenty, které hlasování nezabránily.
Předvolební kampaň trvala pouhých 15 dní
V předvolební kampani dominovaly obavy z poklesu výkonnosti španělské ekonomiky, na což poukazovali lidovci. Analytici předpovídají, že hospodářský růst dosáhne letos dvou procent, což je nejméně od počátku 90. let. Loni to byla čtyři procenta.
Nezaměstnanost, která loni dosáhla nejnižší úrovně se poslední tři desítky let, začala opět stoupat. Počet lidí bez práce vzrostl za rok o 300 tisíc na 2,3 milionu. Těžce zadlužené domácnosti se potýkají s růstem úroků u splátek a stoupajícími cenami potravin a pohonných hmot, které zesílily inflaci tento měsíc na rekordní 4,4 procenta.
Španělskou společnost také trápí rostoucí imigrace z Afriky, Jižní Ameriky a východní Evropy. V posledních osmi letech se přistěhovaly do země více než tři miliony cizinců.
Pravice nabídla konzervativní linii imigrační politiky. Požaduje především, aby imigranti dodržovali španělské zákony a zvyklosti, a zavázali se, že v případě volebního vítězství budou vyhošťovat imigranty, kteří by se ve Španělsku dopustili trestného činu.
Socialisté označili tyto návrhy za xenofobní, podle průzkumů však v tomto bodu lidovce podporuje 84 procent dotázaných. Zapatero hlásá, že chce stejná práva a povinnosti pro všechny, a oponuje, že masovou legalizací imigrantů jeho vláda zvýšila počet přispěvatelů do rozpočtu.
. premiérem bude opět zapateroO post soupeřili lidovec Rajoy a socialista Zapatero
|
Pravice také předhazovala vládě před volbami neúspěšný dialog s ETA, která loni v červnu ukončila příměří platné od března 2006. Kromě toho konzervativní opozice Zapaterovu kabinetu vytýkala reformu autonomního statusu Katalánska.
Socialisté sázeli na sympatie především mladých voličů, které si během své vlády naklonili usnadněním rozvodů, podporou práv žen a také přijetím zákona o manželství osob stejného pohlaví.
