Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVladimir Putin nemusí skončit vojenskou porážkou na frontě. Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je stále reálnější varianta, že se ho zbaví samotný ruský mocenský systém.
„Já si pořád myslím, že nejpravděpodobnější scénář konce války začne tím, že se ráno probudíme a přečteme si, že s Vladimirem Vladimirovičem Putinem spadla helikoptéra. Nebo že utrpěl infarkt, že je buď mrtvý, nebo náhle těžce nemocný,“ řekl Visingr v Rozstřelu na iDNES.cz.
Podle něj by Putina mohl nahradit někdo z mocenského zákulisí. „Nějaká šedá myš. Někdo, o kom naprostá většina lidí mimo Rusko nikdy neslyšela. Podobně jako dlouho před Putinovým nástupem neslyšela o něm,“ dodal analytik.
Nové vedení by se podle Visingra následně mohlo pokusit válku ukončit. Ne kvůli změně hodnot nebo sympatiím k Ukrajině, ale kvůli záchraně systému. „Ruský systém je komplikovaný, jsou tam různé zájmové a mocenské frakce. A takový politický systém má jako hlavní zájem to, aby přežil,“ vysvětlil.
Rusko podle něj prohrálo už u Kyjeva
Visingr dlouhodobě zastává názor, že Rusko válku strategicky prohrálo už na jaře roku 2022. Tedy ve chvíli, kdy selhal původní plán rychlého ovládnutí Ukrajiny. „Ve chvíli, kdy se Rusové museli stáhnout od Kyjeva, když pochopili, že nedokážou rychle obsadit hlavní město, ovládnout celou Ukrajinu a nainstalovat tam proruský režim, tak to byla strategická porážka Ruska,“ uvedl.
Podle něj už Moskva nemá možnost původních cílů dosáhnout. „Nějaká kapitulace Ukrajiny, nějaké podřízení Rusku, to je scénář, který můžeme naštěstí vyloučit,“ dodal. Zároveň upozornil, že Putinova pozice uvnitř Ruska už není tak pevná jako dříve. Novinkou je podle něj přímá kritika prezidenta.
„Dlouho tam fungoval princip – dobrý car, špatní bojaři. Kritika mířila na generály, ministry nebo poradce. Ale v posledních měsících čím dál častěji slyšíme, že míří přímo na Putina. To je něco nevídaného,“ řekl. Jedním z hlavních faktorů tlaku na Kreml jsou podle Visingra ukrajinské dálkové útoky na ruskou infrastrukturu. Především rafinerie.
„Ukrajinci tomu říkají dálkové nebo výbušné sankce. A ta kampaň je úspěšná,“ řekl analytik. Rusko má podle něj problém poškozené rafinerie opravovat, protože řada technologií pochází ze Západu. Výpadky se následně projevují v cenách paliv, logistice armády i každodenním životě obyvatel.
„V Moskvě si lidé dlouho mohli hrát na to, že se jich speciální vojenská operace netýká. Že je to něco, co probíhá někde daleko na Ukrajině. Ale když byla Moskva zahalena dýmem z hořících rafinerií, tohle předstírání skončilo. Válka přišla do Moskvy,“ řekl Visingr.
Jaderná zbraň? Teď?
Velmi složitá je podle něj situace také na Krymu. „Místní infrastruktura je podle všeho kousek od zhroucení. Krym je téměř odříznutý od Ruska a palivo je tam na příděl,“ popsal. Visingr se v Rozstřelu vyjádřil také k obavám, zda by eskalace konfliktu nemohla vést k použití taktické jaderné zbraně.
Podle něj není hlavní otázkou, zda Rusko jaderné zbraně má, ale jak by je dokázalo vojensky využít. „Vždycky, když někdo řekne: Rusko je jaderná mocnost, má tolik a tolik jaderných zbraní, tak říkám: dobře, ano, má. Ale k čemu by mu přesně na Ukrajině byly?“ uvedl.
Taktické jaderné zbraně byly podle něj vyvinuty pro úplně jiný typ války, například k ničení velkých koncentrací vojsk. Ty ale současné bojiště nenabízí. „Nevím, na co přesně by tam tu atomovku mohli hodit. Jak přesně by jim to pomohlo k vítězství,“ dodal.
Rusko má podle Visingra stále větší problém nahrazovat lidské ztráty a další mobilizace není vyloučená. Sama o sobě ale může být nebezpečná i pro režim. Připomněl historickou paralelu s rokem 1917 a pádem carského Ruska. Tehdy sehrála zásadní roli vzpoura mobilizovaných vojáků, které režim chtěl poslat do špatně se vyvíjející války. „Ta paralela je tady opravdu dost jasná,“ řekl Visingr.
Podle něj se proto může stát, že konec války nepřijde jedním velkým průlomem na frontě, ale změnou uvnitř samotného Kremlu. „Ukrajinské útoky k tomu směřují. Krize v hloubce systému je možná vážnější, než se může na první pohled jevit,“ uzavřel analytik.
Ukrajinské střely problémem pro ruskou obranu
Podle Visingra není současný tlak na Rusko dán jen západní pomocí, ale také tím, že Ukrajina dokázala výrazně rozjet vlastní výrobu zbraní. Především dronů a řízených střel. „Ukrajinci už nějakou dobu usilují nejen o to, aby jim Západ dodával zbraně, ale aby jim posílal peníze na to, aby oni sami mohli zvyšovat výrobu vlastních zbraní,“ vysvětlil analytik.
Jako příklad zmínil střelu FP-5 Flamingo, u které podle něj Ukrajinci mluví o produkci v řádu desítek až nižších stovek kusů měsíčně. Zároveň ale upozornil, že další navyšování výroby může narazit na dostupnost motorů.
Ruský prezident Vladimir Putin navštěvuje velitelské stanoviště ruské armády na nezveřejněném místě. (3. července 2026)
„Tenhle stroj používá motor z našeho letounu L-39 Albatros. Je to motor ukrajinské výroby, ale zásoba těchto motorů je omezená,“ uvedl Visingr. Zásadní podle něj je, že do fáze výroby se nyní dostávají také západní projekty zahájené v minulých letech. Výsledkem mají být velké počty levnějších střel s plochou dráhou letu.
„Na Ukrajinu se pravděpodobně začnou ve velkých počtech hrnout různé levné střely s plochou dráhou letu. A to v opravdu velkých počtech,“ řekl. Zmínil například americký projekt Rusty Dagger, britský program Brakestop nebo nizozemskou zbraň Ruta. V řadě případů je podle něj vidět i česká stopa.
Rakety, střely, drony
„Americká střela Rusty Dagger používá motor české firmy PBS. A další česká stopa je řízená střela Narwhal od firmy LPP,“ popsal analytik. Pokud se podle něj podaří dostat podobné zbraně na bojiště ve velkém množství, bude to pro Moskvu zásadní komplikace.
„Pokud Ukrajinci začnou opravdu ve velkých počtech nasazovat tyhle levné střely s plochou dráhou letu, bude to pro ruskou protivzdušnou obranu hodně zásadní problém,“ řekl. Podle Visingra válka zároveň ukazuje, že staré rozdělení na rakety a drony přestává platit. Moderní systémy často kombinují prvky obou kategorií.
„Ta hranice už dnes není úplně ostrá. Ukrajinci sami říkají, že jsou to rakety-drony,“ vysvětlil. Ukrajina podle něj udělala obrovský pokrok především v prostředcích pro dálkové údery. K nim by brzy mohly přibýt také nové balistické rakety.
Hostem Rozstřelu Vladimíra Vokála byl analytik Lukáš Visingr.
„Firma Fire Point, která vyrábí mimo jiné Flamingo, už testuje vlastní balistické rakety FP-7 a FP-9. Ta druhá by údajně měla mít dolet postačující na zasažení Moskvy,“ uvedl Visingr.
Velký význam ale podle něj nemají jen zbraně s doletem tisíců kilometrů. Stále důležitější jsou i drony pro střední vzdálenosti, které ničí ruskou logistiku za frontou. „Právě tyhle drony se rozhodující měrou podepisují na faktickém odříznutí Krymu, protože útočí na ruské náklaďáky a cisterny na silnicích spojujících Rusko s Krymem,“ popsal.
I v této oblasti je podle něj výrazná česká stopa. „Ukrajinské drony Bulava se sériově vyrábějí v továrně U&C u Kolína,“ uzavřel analytik.
