SLAVNÉ FOTOGRAFIENový seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Opravdu to není žádný trik. Nejlépe by to mohlo dosvědčit 131 cestujících a pět členů posádky, kteří 22. října 1895 v Granville nasedli do expresu směr Paříž. Když se vlak dal v 8:45 do pohybu, nikoho nenapadlo, jak dramatický závěr jízdy na ně čeká.
Cesta vlaku, který měl hned za lokomotivou zapojené dva zavazadlové vozy a poštovní vagon, osm vozů osobních a na konci ještě jeden zavazadlový, měla trvat sedm hodin a deset minut. Na cestě však souprava nabrala zpoždění.
To se nepozdávalo akurátnímu strojvedoucímu Guillaumovi-Marie Pellerinovi. Svou devatenáctiletou praxi u dráhy nechtěl pošpinit tím, že by do stanice Montparnasse dorazil byť jen o pár minut později než v ohlášených 15:55.
Spolehl se na brzdu, která praskla
Na pařížské nádraží se vlak vřítil rychlostí 40 až 60 kilometrů v hodině, což Pellerina přimělo použít speciální vzduchovou brzdu od firmy Westinghouse, která měla vlak bezpečně dobrzdit až k peronu. Jenže brzda v kritický okamžik praskla.
Padly pOKUTY |
Celou váhu řítícího se kolosu musely zastavit jen brzdy lokomotivy, což bylo technicky nemožné. Ke zkáze přispěl i roztržitý konduktor Albert Mariett. Místo aby se věnoval jízdě, vyplňoval dokumenty a za ruční brzdu zatáhl až v době, kdy už vlak prorazil nárazníky na konci peronu.
Lokomotiva prolétla deset metrů, které zbývaly na konec haly, prorazila půlmetrovou zeď i terasu. Z devítimetrové výšky dopadla na Place de Rennes a jen o vlásek minula tramvaj, která tudy právě projížděla.
Lokomotiva a první tři vozy byly zničené, ale všechny vagony, ve kterých cestovali pasažéři, zůstaly stát na trati. Ve vlaku bylo jen pět vážně zraněných, což se rovnalo téměř zázraku. Byli mezi nimi oba strojvedoucí, topič a dva cestující.
Takové štěstí neměla Marie-Augustine Aguilardová, která postávala před nádražím a prodávala noviny, zatímco její manžel odešel nafasovat večerní vydání. Nezabila ji přímo lokomotiva, nýbrž kus zdiva z nádražní budovy.
Magický výjev pro desítky fotografů
Lokomotiva z nádražní budovy visela několik dní, a tak uprostřed města vznikl magický výjev, který fascinuje už přes sto let. Davy fotografů, ať už profesionálů nebo amatérů, si nechtěly nechat takovou příležitost ujít. Každý chtěl pořídit záběr, jenž lavíruje na pomezí reality a fikce, a tak vznikly desítky snímků, které jsou si v mnohém podobné.
DOBOVÉ NOVINY O HAVÁRII Vlaková nehoda na pařížském nádraží Montparnasse na dobové kresbě ... Čtenáři si tedy mohou snadno představit výsledek této zvláštní a jedinečné nehody, při které byla kupodivu zaznamenána pouze jediná oběť. Pád lokomotivy na tramvajovou zastávku by totiž mohl mít hrůzné důsledky, stejně jako případ, kdy by vydržela zarážedla a zeď, v důsledku čehož by byli cestující a osádka při srážce rozdrceni. Připomeňme v krátkosti události, které již do všech detailů popsaly deníky. Rychlík č. 56 přijíždějící ve středu 22. října ve 4 hodiny odpoledne z Granville vjel na nádraží rychlostí, která výrazně převyšovala rychlost normální... (časopis La Nature z 9. listopadu 1895) Překlad textu zajistila společnost České překlady. |
Řada odborníků míní, že právě tento výjev dal ve fotografickém umění vzniknout úplně novému stylu - surrealismu. Ukazoval totiž něco téměř abstraktního, mimosmyslového.
Fotografie kolovaly Paříží a i dnes je v metropoli nad Seinou najdete na každém rohu. Notoricky známý motiv pochází podle encyklopedie Wikipedia z ateliéru Lévy and Sons.
V dobových novinách se objevily kresby z mnoha úhlů a fotografové zachytili snímek i z opačného pohledu. Snímek od Lévy & Sons se stal nejslavnějším, protože nejlépe zachycuje větší kus nádražní budovy, a tedy rozměr celé zkázy.
Jeden z amatérských snímků uvízl i v proslulé pařížské galerii Musée d'Orsay. Autorem zdejšího snímku je Léopold Mercier, který v Paříži působil od roku 1880 a vlastnil malý ateliér na 27 rue de Ponthieu.
Nehoda na pařížském nádraží Montparnasse na méně známém snímku (22. října 1895)
