„Provedli jsme analýzu (potencionálního) množství neznámých virů, které se mohou v budoucnu vynořit. Odhadujeme, že jich je okolo 1,7 milionu,“ řekl stanici Sky News Peter Daszak, prezident neziskové organizace EcoHealth Alliance zaměřené na výzkum a prevenci pandemií.
Vědci se pokouší tyto „potencionální hrozby“ odhalit, aby mohli zjistit, odkud pochází a jak se přenáší na člověka. Ač není jisté, zda daný virus může být nebezpečný pro člověka, badatelé se obávají, že by některý z nich mohl způsobit příští pandemii.
Mapování virů je však obtížná práce. Vedoucí představitelé iniciativ zaměřených na „lov“ virů přiznávají, že se zatím podařilo zaznamenat jen titěrné procento těch potenciálně nebezpečných.
USA v roce 2009 založily projekt PREDICT, který ve spolupráci s týmy z 31 zemí, včetně Číny, objevil za deset let okolo 2 000 nových virů, které mají potenciál spustit pandemii. „Známe jen asi 0,2 procent virů, které jsou schopné nakazit lidi,“ uvedla Jonna Mazeová, bývalá globální ředitelka PREDICTu.
Podle Mazeové je nutné v katalogizaci virů pokračovat. Každý objevený virus může usnadnit zjištění původu nového. „Nemůžeme zabránit (rozšíření nákazy), když nevíte, čemu se bráníte.“
V roce 2018 tým PREDICT identifikoval nový kmen viru ebola jménem Bombali v netopýrech uhnízděných v domovech ve Sierra Leone. Jednalo se o šestý známý kmen viru a jediný, který díky brzkému objevení nezpůsobil vypuknutí nákazy.
Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější? |
Data ukazují, že k propuknutí virových nákaz dochází stále častěji a ve větší míře než v minulosti. V roce 2010 byl počet nákaz způsobených viry zvířecího původu šestinásobný v porovnání s rokem 1980, tvrdí studie výzkumníků z americké Brownovy univerzity.
Okolo 70 procent patogenů, které byly objeveny v posledních padesáti letech, pochází od zvířat. Patří mezi ně i ty nejsmrtelnější, jako ebola, SARS, MERS nebo právě současný koronavirus SARS-CoV-2. Podle Dennise Carrolla, který stál za ideou PREDICTu, se viry zvířecího původu ve stále větší míře stávají součástí lidského prostředí s tím, jak dochází ke zvětšování lidské populace, která se rozšiřuje i do oblastí předtím obývaných divokou zvěří.
Kontakty mezi zvířaty a lidmi se stávají četnějšími – a tím se i zvyšuje riziko, že přes prostředníka či přímo se na člověka přenese virový patogen. Podle Carrolla se každý rok objevují dvě až čtyři nemoci původem od zvířat.
Překážky pro lovce virů
Protože je výzkum zvířecích virových patogenů stále v plenkách, bývá těžké předpovědět, kde a v jakém zvířeti se poprvé epidemický virus objeví. Přesto se některým vědcům podaří na virus upozornit. Známá čínská „lovkyně virů“ Linga Wangová už v roce 2013 předvídala, že se „v příštích deseti letech objeví nový zabijácký virus původem od netopýrů“. Své varování později zopakovala i v roce 2019.
Badatelé se však setkávají s neochotou odpovědných institucí s problémem něco dělat. V roce 2018 Světová zdravotnická organizace (WHO) svolala do Ženevy konferenci s předními virology a epidemiology, jejímž cílem bylo přijít se strategiemi, jak se vypořádat s takzvanou nemocí X, tedy patogenem neznámého původu, na nějž nebude známa léčba.
„Řekli, že potřebujeme strategie pro nemoc X a dali tomu husté jméno. Problém je, že jsme nikdy nic neudělali,“ uvedl Daszak, který se setkání zúčastnil.
Průlom: varování před viry může přijít ze splašků dřív, než se nákaza rozšíří |
Jiným, pro samotné vědce ještě palčivějším problémem, je nedostatek peněz a grantů, které by šly na výzkum a vyhledávání virů. PREDICT, který měl celkem k dispozici 200 milionů dolarů, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozhodla v roce 2019 ukončit. Po vypuknutí pandemie koronaviru byl projekt na šest měsíců obnoven.
Trumpova administrativa též ukončila grant, který Národní zdravotní ústav (NIH) dal EcoHealth Alliance na dlouhodobý výzkum přenosu koronavirů z divokých zvířat. Na výzkumu se podíleli i vědci z kontroverzní wuchanské laboratoře, kterou Trump před ukončením grantu osočil, že právě v ní vznikl koronavirus.
Badatelé se obávají, že napětí mezi USA a Čínou může zabránit celosvětovému a podle nich potřebnému sdílení poznatků o virech. Též ale věří, že pandemie koronaviru přinutí státy věnovat větší pozornost celosvětovému výzkumu vírů.
