Podle guvernéra Ralpha Northama je odstranění díla důležitým krokem, který ukazuje, jaké hodnoty vyznává jeho vláda. Northam oznámil úmysl sochu odstranit již vloni v červnu, jen pár dnů po smrti Afroameričana George Floyda, která podnítila demonstrace proti rasismus v celých Spojených státech.
Na konci loňského roku nechal guvernér odstranit sochu generála Leeho ze sídla amerického Kongresu. Nahradilo jí dílo připomínající Barbaru Johnsovou, která v 50. letech minulého století bojovala za zlepšení podmínek na segregované černošské střední škole ve městě Farmville.
Záměr vlády odstranit sochu v Richmondu ale přes rok blokovaly dvě žaloby, které podaly odpůrci stěhování sochy. Minulý týden však nejvyšší soud ve Virginii podání zamítl a uvolnil tak cestu k odebrání sochy.
Socha byla umístěna v Richmondu před zhruba 130 lety. Vzhledem k jejímu významu a velikosti se očekává, že na její odstranění se bude dívat velký počet lidí. Po soše zůstane i masivní podstavec, pro který vláda teprve hledá využití.
Památky připomínající osobnosti Konfederovaných států amerických, které se při občanské válce z let 1861 až 1865 odtrhly od zbytku americké Unie, se staly znovu středem pozornosti americké veřejnosti v souvislosti s masivním protestním hnutím proti zakořeněnému rasismu v americké společnosti a policejní brutalitě namířené na příslušníky etnických menšin.
Demonstrace v desítkách měst vypukly poté, co černoch George Floyd na konci května loňského roku zemřel po tvrdém zásahu bělošského policisty v Minneapolis.
Vnitroamerický konflikt v 19. století vznikl z velké části kvůli sporům o otroctví, jehož zachování hájily právě jižanské státy shromážděné v Konfederaci. Zachovávání jejích symbolů proto nejen američtí černoši pokládají za schvalování rasismu, útlaku a obhajobu otroctví. Zastánci je naopak považují za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života.
Odstraňování soch osobností spojených s otrokářstvím nebo rasismem probíhá v USA od roku 2020:
23. července 2021 |