Jourová, komisařka pro hodnoty a transparentnost, podle Orbána navíc urazila občany EU maďarské národnosti tvrzením, že nejsou v postavení, aby si mohli vytvořit vlastní názor.
„Tato prohlášení jsou nejen přímým politickým útokem proti demokraticky zvolené maďarské vládě, jež se stávají běžnými, ale i ponižováním Maďarska a maďarského lidu. Prvé je nevhodné, druhé nepřijatelné,“ napsal Orbán.
Prohlášení Jourové (ANO) podle maďarského premiéra odporují roli komise jako neutrální a objektivní instituce, zakotvené v Lisabonské smlouvě o institucích EU. Také porušují zásady spolupráce a brání jakémukoli budoucímu smysluplnému dialogu mezi Maďarskem a místopředsedkyní EK.
Mluvčí Evropské komise uvedla, že česká komisařka má plnou důvěru předsedkyně von der Leyenové. Komise podle ní na dopis odpoví a je otevřena k dalšímu dialogu s Maďarskem.
„Naše obavy týkající se situace v Maďarsku jsou dobře známé a budou součástí zprávy o stavu právního státu,“ řekla novinářům mluvčí komise Dana Spinantová. Odmítla však odpovědět na dotaz, zda pohled Jourové předsedkyně komise sdílí. Sama Jourová odmítla Orbánův dopis komentovat.
„Ti, kdo porušují smlouvy, nemohou být obhájci právního státu a evropských hodnot. Prohlášení místopředsedkyně Věry Jourové jsou neslučitelné s jejím současným mandátem, a proto je její odstoupení nezbytné. Zatím s ní maďarská vláda přerušuje veškeré politické styky,“ napsal dále Orbán.
Orbán označuje politický systém prosazovaný svou vládou za „neliberální demokracii“. Jourová v pátečním rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel řekla, že maďarský premiér vytváří „nemocnou demokracii“.
Již v pondělí kvůli tomuto výroku vyzvala Jourovou k rezignaci maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Komise dokončuje zprávu o stavu demokracie
Výzvy k odstoupení Jourové přicházejí v době, kdy Evropská komise dokončuje hodnocení stavu demokracie ve všech unijních zemích. Česká politička nastoupila do funkce komisařky pro hodnoty a transparentnost v prosinci loňského roku, tedy v době, kdy již EK vedla řízení kvůli porušování unijních hodnot s Maďarskem i Polskem. Její výběr na tento post byl některými interpretován jako pokus, jak sblížit západní a východní křídlo EU, či rozdělit Visegrádskou skupinu. Předchůdcem Jourové v roli „kritika Polska a Maďarska“ byl totiž v těchto zemích značně neoblíbený Nizozemec Frans Timmermans.
Orbánova vláda podle Bruselu oslabuje v Maďarsku demokratické principy. Unijní orgány s Maďarskem dlouhodobě vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot. Komise považuje za problematické mimo jiné omezování plurality médií či útoky na nevládní organizace, které pomáhají uprchlíkům. Jourová už dříve označila za nebezpečný i vývoj v oblasti justice či akademických svobod.
Komise by v nejbližších týdnech měla zveřejnit svou první zprávu hodnotící stav demokracie a právního státu ve všech členských zemích EU. Brusel také prosazuje, aby respektem k vládě práva bylo co nejpřísněji podmíněno čerpání peněz z budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu pokrizové pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními. Maďarsko spolu s Polskem se toto spojení snaží oslabit. Souboj o jeho podobu může ovlivnit schválení rozpočtu i fondu, které by členské země chtěly zvládnout do konce roku.
Soustřeďte se na sebe a koronavirus, vzkázalo Maďarsko do Bruselu:
3. dubna 2020 |
