Orbán podle televize CCTV ocenil „konstruktivní a důležité iniciativy“ Číny pro dosažení míru a označil Peking za stabilizační sílu uprostřed globálních turbulencí. Kromě Ruska a Ukrajiny závisí konec války „na rozhodnutí tří světových mocností - Spojených států, Evropské unie a Číny,“ uvedl Orbán. V příspěvku na síti X doplnil snímek, na němž si potřásá rukou se Si Ťin-pchingem.
„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne.
#China is a key power in creating the conditions for #peace in the #RussiaUkraineWar. This is why I came to meet with President Xi in Beijing, just two months after his official visit to Budapest. #HU24EU #peacemission https://t.co/6UcFkb4ynQ
Čínská státní média v pondělí ráno informovala, že Orbána přijal čínský prezident Si. Další detaily o jednání neuvedla. Čínské ministerstvo zahraničí před schůzí uvedlo, že oba politici budou jednat o „záležitostech vzájemného zájmu“.
Maďarsko od prvního července předsedá Radě Evropské unie. V souvislosti s tím šéf unijní diplomacie Josep Borrell či někteří lídři unijních zemí uvedli, že pro jednání s Putinem neměl Orbán žádný společný unijní mandát.
Maďarsko udržuje s Čínou dobré vztahy a čínský prezident Si navštívil Budapešť letos v květnu. Oba politici jednali o prohloubení ekonomických, obchodních, investičních a finančních vztahů mezi oběma zeměmi.
Orbán po návratu od Putina z Kremlu varuje: Chystám další překvapivé cesty |
Čína udržuje úzké vztahy s Ruskem i po zahájení invaze Ukrajiny v únoru roku 2022. Čína navíc čelí kritice některých západních států, že umožňuje dodávky některého zboží a součástek, jež jsou klíčové pro ruský vojenský průmysl. Čína se nezúčastnila červnového mírového summitu ve Švýcarsku, na který nebyla pozvaná Moskva.
