Pokud je pravda, že Putin uvažoval o loutkové vládě, kterou by po úspěšné „speciální vojenské operaci“ dosadil do Kyjeva, Viktor Medvedčuk mohl být jeho volbou číslo jedna. Má pro to všechny předpoklady, tedy měl. Až do úterý, kdy jej dopadly ukrajinské tajné služby.
Sedmašedesátiletý politik je Putinův blízký přítel, jeden z nejbližších. Pro ilustraci postačí dvě informace. Ruský prezident je kmotrem Medvedčukovy nejmladší dcery Darji, oba politici se spolu také v minulosti v Putinově moskevském či sočském sídle rádi dívali na závody Formule 1 a zápasy ruského bojového sportu sambo.
Byť sám Putin jejich vztah nepovažuje vyloženě za přátelský, s Medvedčukem se stýkal skoro dvacet let. Když je v roce 2003 představil společný známý Alexandr Vološin, hned si padli do oka. Zjistili, že sdílejí stejný pohled na svět, na Evropskou unii, na Západ. Jen v náhledu na budoucnost Ukrajiny se jejich názory lehce rozcházely.
„Putin si myslí, že jsme s Rusy jeden národ, ale podle mě to tak není. Jsme dva slovanské národy s propletenou historií a náboženstvím,“ svěřil se kdysi Medvedčuk listu The Independent. „Pořád mu to říkám. Nemyslím si, že jsme jeden národ. To prostě nemůžete tak říct,“ dodal bývalý právník.
Jejich vztah to však nenarušilo a Medvedčuk ho ve své kariéře úspěšně využil. Sám prohlásil, že by byl „hřích“, kdyby to neudělal. Postupem let se na ukrajinské scéně stal jedním z nejvlivnějších oligarchů. A také jedním z nejbohatších. Jeho jmění se podle Forbesu odhaduje na 620 milionů dolarů (14 miliard korun). Zbohatl mimo jiné na koupi rafinerie v Rusku.
Mezi Ukrajinci Medvedčuk míval přezdívku Šedý kardinál, v posledních letech mu jeho kritici říkají Princ temnoty. Rodák z ruského města Počet v Krasnojarském kraji vedl v letech 2002 až 2005 kancelář druhého ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy a v politice už se střídavými úspěch zůstal.
Několik let také šéfoval straně Opoziční platforma - Pro život, která prosazuje užší vztahy s Ruskem a co největší odtažení Ukrajiny od Západu. Do křesla předsedy se dostal díky své, jak sám líčil, nepostradatelnosti pro ukrajinsko-ruské vztahy.
Chráníme Rusko, střet na Ukrajině byl otázkou času, prohlásil Putin |
„Vím, že jsem jediný, kdo to dokáže. Ostatní to zkusili a pohořeli,“ řekl v roce 2018 k výměnám zajatců mezi proruskými separatisty a Ukrajinou poté, co vypukly nepokoje na Donbase. Vyřizoval vzkazy, pomáhal s rozhovory. Podle svých slov to dělal rád. Chtěl totiž, aby se „lidé vrátili ke svým rodinám“.
K okupaci Krymu, která událostem na východě Ukrajiny předcházela, Medvedčuk o pár let později řekl, že je poloostrov sice legálně součástí Ukrajiny, ale „de facto bohužel patří Rusku“. Dodal, že se území pod správu svého právoplatného vlastníka zřejmě už nevrátí, a jedním dechem Kyjev obvinil, že obyvatele Krymu dohnal k tomu, že ruskou nadvládu sami přivítali.
Sankce, obvinění ze zrady, domácí vězení
Právě po ruské invazi na Krym jej Spojené státy zařadily na sankční seznam s dovětkem, že „využívá své prostředky a svůj vliv k podpoře či jednáním jménem ruských vládních představitelů“. Na začátku letošního roku pak Američané přidali nové sankce a mezi jinými Medvedčuka obvinili, že se v očekávání ruské invaze na Ukrajinu podílí na přípravě kolaborantské vlády.
Moc šedé eminence ukrajinské politiky začala definitivně slábnout s nástupem prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten Medvedčukovi loni na jaře nechal zmrazit majetek a popsal, že vyvádí peníze z rafinerie a posílá je separatistům na Donbase. Podle BBC tam také měl kupovat uhlí a samozvané republiky tak sponzorovat. Zelenskyj později zakázal i vysílání tří proruských televizí, které Medvedčukovi patří.
Kyjev chytil významného proruského politika, kmotrem jeho dcery je Putin |
Jako oficiální důvod tehdy prezidentská kancelář uvedla, že tyto kanály šíří protiukrajinskou propagandu. Netrvalo dlouho a kamarád ruského vládce byl zatčen pro podezření ze zrady a financování terorismu. Nové vedení země ho také obviňovalo, že prodává vojenská tajemství Moskvě a že vydrancoval přírodní bohatství okupovaného Krymu.
Medvedčuk všechna obvinění odmítl a vyšetřování označil za politicky motivované. I Putin prý tehdy zuřil a údajně pohrozil, že na tuto „politickou perzekuci“ a „hon na čarodějnice“ odpoví. Sám Medvedčuk nakonec skončil v domácím vězení, které mu soudy postupně prodlužovaly. Byl v něm přesně do začátku války. Ve čtvrtek 24. února utekl a od té doby se skrýval.
Jeho právník agentuře Reuters mimochodem vysvětlil, že Medvedčukovi hrozí nebezpečí od „nacionalistických skupin“, a musí proto střídat místa svého pobytu. Ukrajinské úřady v té době neváhaly a konaly. Zelenskyj rozhodl, že politické strany s vazbami na Rusko nesmějí dál fungovat, mezi nimi i Medvedčukova Opoziční platforma. V chorvatské Rijece zase oligarchovi zabavili jachtu Královská romance v hodnotě 200 milionů dolarů (4,5 miliardy korun).
Fotografie viditelně vyčerpaného Medvedčuka v poutech pak vyvolala značné ohlasy na Ukrajině i ve světě. Ředitel kontrarozvědky SBU Ivan Bakanov akci popsal jako „bleskovou a nebezpečnou několikaúrovňovou speciální operaci“. Prezident Ukrajiny dodal, že se Medvedčuk vydával za vojáka. „Pokud si vybral armádní uniformu, platí pro něj válečné zákony,“ poznamenal.
Zelenského poradce Mychajlo Podoljak o Medvedčukovi napsal, že „pravidelně lhal o situaci“ na Ukrajině, „ukradl peníze a nakonec se stal jedním z iniciátorů války“. Pro Kyjev je tak dopadený zrádce hodnotným úlovkem. „Navrhuji Ruské federaci, abychom vašeho chlapíka vyměnili za naše chlapce a dívky, kteří jsou nyní v ruském zajetí,“ vzkázal Zelenskyj Medvedčukově příteli Putinovi.
Medvedčuka v Kremlu vyměnit nechtějí
Kreml o výměnu Medvedčuka zájem nemá. „Není ruským občanem, nemá nic společného se speciální vojenskou operací. Je to zahraniční politický činitel,“ uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Podle Peskova Kreml netuší, zda by Medvedčuk o takovou výměnu zájem měl a dodal, že politik „nikdy neměl žádné zákulisní vztahy s Ruskem“.