Prudký nárůst počtu střeleb a bombových útoků souvisejících s gangy, z nichž desítky spáchali nezletilí, za posledních deset let odlišil Švédsko od většiny evropských zemí a postavil úřady před naléhavý problém. I proto je kriminalita jedním z hlavních témat v parlamentních volbách, které se budou ve Švédsku konat v polovině září.
Policie odhaduje, že v zemi působí 17 500 aktivních členů gangů a dalších 50 tisíc lidí s nimi spojených. Gangy využívají k náboru teenagerů a v některých případech i dětí od 11 let sociální sítě. Nezletilí pak páchají vraždy a bombové útoky po celé Skandinávii.
Podle navrhovaného zákona by se věk trestní odpovědnosti snížil z 15 na 13 let, tedy pod úroveň většiny evropských zemí. Nezletilí odsouzení by pak byli za nejzávažnější trestné činy umisťováni do speciálních věznic. Jedna z nich by byla určena jen dívkám.
„Jsme v nouzové situaci,“ uvedl v dubnu švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. „Loni bylo do soudních řízení zapojeno 52 dětí mladších 15 let, které byly podezřelé z vraždy nebo pokusu o vraždu. Nemluvíme tedy o krádežích, ani o napadení či loupeži. Mluvíme o vraždě,“ řekl.
Parlament má o návrhu hlasovat 15. června. Zákon by měl být po pěti letech přezkoumán. Snížení věku trestní odpovědnosti je však pouze jedním z kroků zaměřených proti násilí gangů. Dalšími jsou delší tresty odnětí svobody a rozšířené pravomoci policie.
Švédsku nestačí kapacita věznic, odsouzené chce posílat do zahraničí |
Středopravicová vláda Ulfa Kristerssona tvrdí, že její tvrdší přístup přináší výsledky. V roce 2025 bylo zastřeleno 44 lidí, zatímco v roce 2022 dosáhl počet obětí vrcholu se 62 zastřelenými. Za mřížemi končí také více členů gangů.
Zabránit gangům v náboru dětí však bude podle všeho mnohem složitější. Vláda však věří, že vězení bude fungovat jako odstrašující prostředek a intenzivní resocializační programy sníží riziko opakování trestné činnosti.
Puberta za vězeňskými zdmi
Ve věznici Rosersberg severně od Stockholmu, jedné ze tří věznic přestavovaných pro nejnebezpečnější mladistvé pachatele, bude život za mřížemi zaměřen především na vzdělávání. Ve volném čase budou moci vězni sledovat televizi, hrát videohry nebo cvičit v posilovně. Cely se budou každý večer zamykat ve 20 hodin.
Ředitel věznice Gabriel Wessman očekává první vězně po létě. Největší výzvou oproti dospělým odsouzeným bude podle něj poskytovat teenagerům, z nichž někteří nikdy nežili bez rodičů, podpory a pocit bezpečí.
Švédsko chce snížit hranici trestní odpovědnost na 13 let. Kvůli gangům |
„Vyrostou tady,“ řekl a dodal, že věznice jim musí pomoci projít pubertou. Mobilní telefony nebudou povoleny a součástí programu budou například lekce šachů pro zlepšení soustředění. Mladí vězni však podle něj potřebují také prostor pro vyjádření emocí.
„Není nijak neobvyklé, že chlapci v tomto věku mají doma plyšové hračky,“ uvedl Wessman. „Možná bychom měli zajistit, aby byla jedna v každé cele,“ dodal.
Kritici varují před následky
Dosud byli nejzávažnější mladiství pachatelé ve Švédsku svěřováni do péče sociálních služeb. Tento systém je však široce považován za neúspěšný. Podle zprávy švédského Nejvyššího kontrolního úřadu se devět z deseti mladých členů gangů umístěných do výchovných zařízení vrátí k trestné činnosti. Osm z deseti pak skončí ve vězení v dospělosti.
Vláda tvrdí, že uvěznění ochrání veřejnost, zajistí spravedlnost pro oběti a přeruší vazby mladistvých na gangy. Kritici se však obávají dopadů na samotné děti.
Švédsko si neví rady s nájemnými dětskými vrahy. Sníží věk trestní odpovědnosti |
„Třináctileté dítě je stále dítě – takové, které si ani nesmí legálně koupit energetický nápoj. Děti mladší 15 let, které spáchají závažné trestné činy, by měly být umístěny do péče a léčeny, nikoli uvězněny,“ uvedla Wilma Rothová z opoziční Strany středu. Obavy vyjádřily také švédské orgány činné v trestním řízení a vězeňská správa.
Zatímco v Británii a Severním Irsku, kde je věk trestní odpovědnosti deset let, se diskutuje o jeho zvýšení, Dánsko si již podobný experiment vyzkoušelo. V roce 2010 snížilo věk trestní odpovědnosti na 14 let, ale výzkumníci později dospěli k závěru, že tento krok neměl na kriminalitu žádný vliv.
Profesor kriminologie na Stockholmské univerzitě Felipe Estrada Dorner upozornil, že uvěznění již tak znevýhodněných dětí může poškodit jejich životní vyhlídky. Zároveň ale zdůraznil potřebu chránit společnost „Nemůžeme dopustit, aby po našich ulicích chodili vrazi,“ řekl.
