Parlamentní vyšetřovací komise ve Francii koncem listopadu 2025 zaútočila na pilíře veřejnoprávního vysílání, France Télévisions a Radio France. Rozhlas i televize se tak nyní musí bránit například obviněním pravicových poslanců z „levicového úpadku“ placeného z veřejných prostředků, upozorňuje agentura AFP.
Podle profesora komunikace na Kodaňské univerzitě Rasmuse Kleise Nielsena sice Evropa není ve stejné situaci jako Spojené státy, kde prezident Donald Trump zrušil veškeré federální financování rozhlasu NPR a televize PBS, přesto jsou však některé politické tlaky v Evropě velmi podobné.
ČT a Rozhlas lze financovat jinak než poplatky, důležitá je nezávislost, řekl Pavel |
Nielsen vysvětluje, že k dlouhodobé kritice ze strany politiků a soukromého sektoru se přidala nová vlna útoků. Tato vlna podle profesora souvisí s nárůstem nacionalismu v několika evropských zemích. Kritici veřejnoprávním médiím vyčítají především přílišnou otevřenost v otázkách diverzity a imigrace.
Laure Chauvelová z organizace Reportéři bez hranic (RSF) zdůrazňuje, že tento trend začal před více než deseti lety v Maďarsku, kde jsou veřejnoprávní média v současnosti považována za státní.
Napětí se projevuje například v Litvě, kde na začátku prosince demonstrovalo ve Vilniusu asi 10 tisíc lidí. Litevci protestovali proti zmrazení rozpočtu veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice (LRT) na roky 2026–2028 a proti reformě, která má usnadnit odvolání generálního ředitele. Za touto iniciativou stojí populistická strana Úsvit Němenu (Nemuno Aušra), která je třetí nejsilnější stranou v litevském parlamentu.
Demonstranti přirovnávali situaci ke Slovensku, kde veřejnoprávní televize (STVR) prošla zásadní reformou po opětovném nástupu nacionalistického premiéra Roberta Fica k moci v roce 2023. Organizace Transparency International v listopadu uvedla, že STVR „stále více připomíná mluvčí vlády“.
Vláda chce změnit financování ČT a ČRo. Kdy a jak hodlá poplatky zrušit? |
V Itálii organizace hájící svobodu médií rovněž kritizují rostoucí politizaci veřejnoprávního vysílatele Radiotelevisione Italiana (Rai) od nástupu Giorgie Meloniové do čela ultrakonzervativní koalice v říjnu 2022.
Kromě politického tlaku čelí veřejnoprávní média i rostoucímu rozpočtovému tlaku, zejména v souvislosti s koncesionářskými poplatky. Například ve Švýcarsku bude muset veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SSR, která vysílá ve všech čtyřech úředních jazycích země, do roku 2029 zrušit 900 pracovních míst z celkových 7130 zaměstnanců.
Alternativa pro Německo (AfD), hlasitý kritik veřejnoprávních médií, slíbila, že v případě zisku moci koncesionářské poplatky zruší.
Podle údajů Evropské vysílací unie (EBU) přitom činilo celkové financování veřejnoprávních médií v 27 členských státech EU v roce 2024 29,17 miliardy eur (708,54 miliardy korun), což je po započtení inflace pokles o 7,4 procenta za poslední desetiletí.
Zachovejte nezávislost ČT a ČRo. Do boje o média se vložily mezinárodní organizace |
EBU a další organizace, jako jsou Reportéři bez hranic, však uvítaly Evropský akt o svobodě médií (EMFA), což je nařízení, které vyžaduje, aby členské státy EU zaručily nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií.
Další výzvou je podle EBU dodržování předpisů kontrolujících technologické giganty, kteří jsou obviňováni z toho, že upřednostňují virální obsah na úkor důvěryhodného zpravodajství.
„Bez přísného vymáhání digitální regulace EU budou tyto dominantní platformy i nadále diktovat podmínky, za kterých důvěryhodná evropská veřejnoprávní média oslovují své publikum, a podkopávat tak jejich demokratickou roli,“ varuje Richard Burnley, ředitel právních a veřejných záležitostí EBU.
