Zatím však není jisté, zda počet křesel, které opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) získala v nedělních volbách, bude stačit na změnu politického kurzu. Podle agentury AP totiž někteří soudí, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi Nicolásu Madurovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce Hugo Chávez. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.
Opoziční koalice, která podle zatím neúplných výsledků získala nejméně 99 ze 167 parlamentních křesel, by ráda mimo jiné prosadila vyhlášení referenda v roce 2016 za odvolání Madura. Tomu končí mandát v roce 2019. K tomu, aby byla úspěšná, potřebuje dvoutřetinovou většinu v parlamentu, jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu. Opozice se však už nechala slyšet, že potřebnou většinu v parlamentu už nyní má.
Po oznámení výsledků v ulicích venezuelské metropole Caracasu propukly oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro podle agentury Reuters rychle uznal porážku. „Jsme tu, se svou morálkou a etikou, abychom uznali tyto nepříznivé výsledky,“ řekl Maduro v projevu k národu. Výsledky přičetl údajné „ekonomické válce“ proti jeho osobě. Maduro tak v neděli zmírnil svou rétoriku. V minulých týdnech totiž vyzýval své příznivce, aby vyšli do ulic bránit Chávezův odkaz.
Venezuela chce změnu
Nedělní volby ukázaly, že Venezuelané už opravdu chtějí změnu. O tom svědčí i výjimečná účast přes 74 procent, která je nejvyšší od 90. let, kdy přestalo být hlasování ve volbách povinné.
Prázdné obchody, příděly a černý trh. Venezuela je na prahu rozpadu |
Venezuelané podle agentury AP chtějí konečně zúčtovat s Madurovou vládou, která zemi s největšími prokázanými zásobami ropy na světě přivedla do hluboké krize. Obyvatelé trpí nedostatkem všeho, včetně základních potravin. Inflace se blíží ke dvou stům procent.
Výsledek nedělních voleb je též těžkou ranou pro latinskoamerickou levici a signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmena Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.
Cílem koalice MUD je svrhnout chavismus
Stůl demokratické jednoty (Mesa de la Unidad Democrática) je koalice více než dvaceti venezuelských stran, jejichž hlavním záměrem je svrhnout chavismus, který nyní představuje Maduro. Levicové i křesťanskodemokratické či liberální strany se zformovaly do koalice v roce 2008 proti tehdejšímu prezidentovi Chávezovi.
Koalici vede od loňského září jako generální tajemník Jesús Torrealba, známý také jako Chúo Torrealba. Nejznámějším z lídrů koalice je Henrique Capriles, který za koalici dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. Ve volbách v roce 2012 prohrál s Chávezem o zhruba 11 procent hlasů a v roce 2013 ho jen těsně (o 1,5 procenta) porazil Maduro.
Jako opoziční politik se také proslavil Leopoldo López, který založil stranu Vůle lidu v roce 2009. V září byl ale odsouzen ke 13 letům a devíti měsícům vězení za „podněcování násilí a protivládní spiknutí“ kvůli protivládním demonstracím v únoru 2014, při nichž zemřelo 43 lidí. Jeho manželka Lilian Tintoriová je také známou opoziční aktivistkou.
