Ústřední volební komise už v pondělí po sečtení asi 80 procent volebních okrsků oznámila, že volby vyhrál Maduro s 51 procenty a González dostal 44 procent. Komise uvedla, že Madurovo vítězství je nezvratné a týž den ho oficiálně prohlásil za zvoleného prezidenta na další šestileté volební období, jež začíná 10. ledna 2025. Volební účast podle komise činila 60 procent, informovala agentura Reuters.
Hlavní opoziční aliance ale tyto částečné výsledky odmítla s tím, že volby vyhrál její kandidát González a že to může doložit zápisy z více než 80 procent z volebních místností.
Venezuelu dál povede Maduro, oznámil úřad. Opozice výsledek odmítá |
Už v pondělí také vyšli na řadě míst Venezuelané demonstrovat proti autoritářské vládě, kterou obvinili ze zmanipulování výsledků a nesvobodných voleb. Při potlačování protestů podle nevládní organizace Foro Penal zemřelo nejméně 11 lidí. Přes 1200 osob bylo podle prokuratury zatčeno.
Maduro nařídil „násilné demonstranty“ zavřít do vězení s nejvyšší ostrahou, uvedla EFE. Podle BBC Mundo ale ve vězení skončili i lidé, kteří se protestů ani neúčastnili. K dalším demonstracím na sobotu vyzvala Machadová, která v článku pro deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedla, že při protestech zemřelo 20 lidí a dalších 11 zmizelo. K manifestacím na sobotu vyzvala i Madurova socialistická strana.
Venezuelané nespokojení se státem zveřejněnými výsledky voleb vyrazili do ulic. Policie je rozháněla slzným plynem. (29. července 2024)
Mnohé země regionu, včetně Brazílie, Mexika či Kolumbie, které mají levicové vlády a dobré vztahy s Madurovou vládou, vyzvaly Caracas ke zveřejnění podrobných výsledků. To ústřední volební komise neudělala ani dnes. Stránky volební komise jsou od pondělka nedostupné, což vláda přičítá hackerským útokům, z nichž viní opozici.
Vítěz opoziční aliance
Několik amerických zemí, včetně Spojených států, uznalo za vítěze prezidentských voleb Gonzáleze. „Vzhledem k přesvědčivým důkazům je jasné, že Edmundo González Urrutia vyhrál 28. července prezidentské volby ve Venezuele,“ uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Maduro v reakci do Washingtonu vzkázal, aby USA „nestrkaly nos“ do venezuelských záležitostí. Maduro nicméně po sílícím tlaku ze zahraničí vyzval nejvyšší soud, který je ale též loajální vládě, aby přezkoumal záznamy o hlasování. Soud si na pátek předvolal všech deset prezidentských kandidátů.
V pátek uznaly za vítěze venezuelských prezidentských voleb Gonzáleze také Argentina, Uruguay, Ekvádor a Kostarika. Už v úterý to jako první podle agentury AFP udělalo Peru. Maduro už v pondělí vyzval sedm zemí včetně Peru a Argentiny, aby z Venezuely stáhly diplomaty. Reagoval na jejich kritiku, že komise nezveřejnila úplné výsledky a prohlásila ho prezidentem na další období. Diplomatické zastoupení Peru a Argentiny ve čtvrtek dočasně přezvala Brazílie.
Právě role Brazílie bude v této další politické krizi ve Venezuele podle serveru BBC Mundo klíčová. Její prezident Luiz Inácio Lula da Silva má dlouhodobě dobré vztahy s Madurovou vládou a i on vyzval ke zveřejnění podrobných výsledků. O povolební situaci hovořil Lula tento týden telefonicky také s americkým prezidentem Joem Biden.
Venezuelané po volbách strhávají sochy Cháveze, policie použila slzný plyn |
„Prezident Lula může hodně pomoci, stejně jako další prezidenti Latinské Ameriky,“ řekla ještě před volbami María Corina Machadová šéfka hlavní opoziční aliance, jíž Madurův režim neumožnil kandidovat a místo níž šel do voleb González. „Lula má přímý komunikační kanál s Madurem, což ostatní prezidenti nemají. Doufám, že tohle bude ten moment, kdy Maduro pochopí, že dohodnuté předání moci prospěje všem včetně jeho,“ uvedla také Machadová. Opozice tvrdí, že na základě jejích údajů sesbíraných ve volebních okrscích zvítězil s náskokem několika milionů hlasů González.
„Nyní záleží na mezinárodním společenství, zda se rozhodne uznávat jasně nelegitimní vládu,“ uvedla Machadová, která také v článku pro WSJ vyjádřila obavu, že bude zatčena. Zatčením jí i Gonzálezovi už pohrozil tento týden i Maduro a oba opoziční předáci se tak už několik dní neukázali na veřejnosti.
Madurova moc
Konec autoritářského režimu prezidenta Madura, který stojí v čele země od roku 2013 a u moci se drží díky nesvobodným volbám a pronásledováním odpůrců, si mnozí slibovali díky široké mezinárodní podpoře už v roce 2019. Tehdy desítky zemí včetně USA uznaly za prozatímního prezidenta opoziční lídra Juana Guaidóa, a to z pozice šéfa parlamentu. V něm měla tehdy většinu opozice, ale jeho činnost Maduro pomocí nejvyššího soudu blokoval. Parlament začátkem roku 2019 neuznal nový Madurův mandát vzešlý z voleb roku 2018, protože podle něj nebyly demokratické. Kvůli tomu tehdejší volby také velká část opozice bojkotovala.
Boháči a chuďasové. Venezuela se vzmáhá, socialismus střídá bezbřehá nerovnost |
Spojené státy v posledních letech na Venezuelu uvalily řadu sankcí, jednak na představitele režimu a také na státní ropnou společnost PDVSA. Koncem loňského roku USA sankce zmírnily poté, co se venezuelská vláda s opozicí dohodla na některých podmínkách prezidentských voleb. Jelikož ale Madurova vláda pokračovala v represích vůči opozici, Spojené státy sankce částečně obnovily. Venezuela má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi, americkým sankcím a špatnému stavu rafinérií. Opozice viní Madurovu vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace technologií a státní peníze zpronevěřila.
