Maduro složil přísahu, kterou zahájil své třetí funkční období, krátce před 16:00 SEČ v parlamentu, který mají pod kontrolou provládní síly. Prezidentský mandát ve Venezuele trvá šest let. Přísahu Maduro označil za „velké vítězství venezuelské demokracie“. „Prezidentem mě neučinila vláda Spojených států,“ řekl po přísaze.
Inaugurace se podle deníku El País zúčastnili zástupci stovky zemí, delegací na nejvyšší úrovni však bylo jen málo. Do Caracasu přicestoval kubánský prezident Miguel Díaz Canel a očekáván byl i předseda dolní komory ruské parlamentu Vjačeslav Volodin.
O vítězství svého kandidáta Edmunda Gonzáleze je přesvědčena opozice. „Státní převrat byl dokonán,“ uvedla hlavní opoziční platforma PUD o Madurově přísaze. Podle PUD se Maduro drží u moci jen za použití brutální síly a proti vůli lidu.
Opozice Gonzálezovo vítězství ve volbách dokládá kopiemi výsledkových listin z víc než 80 procent volebních místností, které loni zveřejnila na internetu a které tento týden González předal panamské vládě do úschovy. Venezuelská ústřední komise naopak kompletní výsledky nezveřejnila a už den po volbách označila za vítěze Madura, což posléze potvrdil i nejvyšší soud, ovládaný stejně v případě volební komise příznivci vládní socialistické strany.
Napětí ve Venezuele. Před inaugurací unesli zetě lídra opozice, zadrželi „žoldáky“ |
Británie oznámila nové sankce, stejně jako Spojené státy, které za prezidenta země označily Gonzáleze. Opoziční představitel, který žije od září v zahraničí, slíbil, že se do pátku vrátí do Venezuely, aby se ujal úřad. Podle agentury AP však pobývá na Dominikánské republice, kde je na návštěvě. Ve čtvrtek proti inauguraci demonstrovali příznivci opozice.
„Maduro znovu ukázal naprosté pohrdání demokratickými pravidly a provedl nelegitimní inauguraci,“ uvedl podle agentury AFP představitel Bílého domu. Spojené státy také zvýšily na 25 milionů dolarů (zhruba 600 milionů korun) odměnu za informace vedoucí k dopadení Madura, který je hledaný americkou justicí.
Madurovo vítězství ve volbách zpochybňuje i Evropská unie, která žádá, aby oficiální orgány zveřejnily úplné a detailní volební výsledky, což se stále nestalo. EU potvrdila dosavadní sankce proti Venezuele a rozšířila je na další venezuelské představitele. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové nemá Madurova vláda žádnou demokratickou legitimitu.
Španělsko, které má ze zemí EU s Venezuelou nejtěsnější vztahy, v pátek uvedlo, že do zveřejnění těchto výsledků Madurovo vítězství neuzná. Španělský ministr zahraničí José Manueal Albares už dříve zapochyboval, že venezuelské orgány tak někdy učiní.
Madurovu výhru uznává Čína, Kuba či Rusko
Madurovo vítězství přijali dosavadní blízcí spojenci Venezuely – Rusko, Čína, Kuba či Nikaragua. Komplikovanější vztahy má venezuelská vláda s Brazílií a Kolumbií, které kritizovaly povolební jednání úřadů. Brazílie a Kolumbie však na rozdíl od řady dalších latinskoamerických států oficiální vztahy s Caracasem udržely.
Venezuela do pondělí uzavřela hranice s Kolumbií a zdůvodnila to chystaným „mezinárodním spiknutím“, informovala agentura AFP. Po stejnou dobu rovněž pozastavila lety mezi oběma zeměmi. Stejně jako ve čtvrtek se ve Venezuele očekávaly demonstrace opozice i manifestace Madurových příznivců. Po čtvrtečním protestu úřady krátce zadržely přední protivládní političku Maríu Corinu Machadovou.
Venezuelu dál povede Maduro, oznámil úřad. Opozice výsledek odmítá |
Maduro v minulosti opakovaně obviňoval bývalou kolumbijskou vládu, že se ho spolu se Spojenými státy snaží svrhnout, a hranice se svým sousedem uzavřel i v roce 2019. Tehdy řada zemí včetně USA a Kolumbie uznaly za prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidóa, šéfa parlamentu ovládaného ještě opozicí, protože prezidentské volby z roku 2018 považovaly za nesvobodné. Velká část opozice je proto bojkotovala.
Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a miliony obyvatel ji opustily. Prezident přistoupil na volby otevřené opozici kvůli snaze zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, což se mu nepodařilo. Po červencových volbách úřady zakročily proti demonstracím, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většina se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
