Dvanáctiletý Yusneiker a osmiletá Anthonella Peraltovi žijí se svou babičkou od chvíle, kdy se jejich otec rozhodl opustit Venezuelu a její ztroskotanou ekonomiku a zamířil do Peru, kde vydělává peníze na jejich obživu. Před dvěma lety ze země odešla i jejich matka, která ze stejného důvodu zamířila do Dominikánské republiky.
Obě děti se mají díky zaslaným dolarům ze zahraničí o poznání lépe než jejich vrstevníci. Inflace ve Venezuele nyní dosahuje téměř dvou milionů procent, MMF v příštím roce očekává její zrychlení až na deset milionů procent.
Rodina Peraltových musela nicméně za lepší životní podmínky zaplatit vysokou cenu. „Dětem se stýská a často se ptají na svou matku,“ popsala pro agenturu Reuters jejich babička Aura Orozcová.
Jen v posledních třech letech z Venezuely odešly přibližně tři miliony lidí. Mnozí z nich museli udělat srdceryvné rozhodnutí a opustit své děti, čímž se jim paradoxně snaží zajistit lepší život. Ačkoli venezuelská vláda prezidenta Nicoláse Madura nevede o tomto jevu žádné oficiální údaje a tvrdošíjně popírá hromadný exodus, Maduro nabídl migrantům program, který jim má pomoci s návratem domů.
Všudypřítomný hlad, zchátralé školy či nedostatek léků a očkovacích vakcín nejsou pro Venezuelu ničím novým. Stále masivnější migrace však podle odborníků generuje další potíže, jako jsou například špatné školní výsledky či podvýživa novorozenců, které kojící matky velmi záhy opouštějí kvůli práci.
„Pro rodiče je každé rozhodnutí prohrou. Buď své dítě neuživí a nezajistí mu základní potřeby, nebo musí obětovat svůj vztah s ním,“ popisuje dětský psycholog Abel Saraiba z advokátní kanceláře v Caracasu.
Migrace z Venezuely se léta týkala především střední třídy, která do zahraničí cestovala letadly. V současnosti nejčastěji odcházejí příslušníci dělnictva, kteří podstupují dlouhou jízdu autobusem nebo se vydají na nebezpečnou cestu pěšky. Obě varianty jsou pro malé děti nevhodné a rodičům by v zahraničí komplikovaly práci na směny, díky nimž mohou poslat domů víc peněz.
Rodiče odcházejí náhle, právní důsledky neřeší
Podle katolické organizace Faith and Happiness, která provozuje v chudých čtvrtích školy, se nejméně pět procent jejich studentů muselo na začátku letošního roku rozloučit se svými rodiči.
„I když jsou moje děti už starší, pořád to bolí. Strašně moc mi chybí,“ popisuje Omaira Martinezová, která před půl rokem zanechala své nezletilé děti s babičkou a odešla do Chile vydělávat mytím nádobí. „Prvních pár měsíců bylo nejhorších, všechny jsem je probrečela,“ popisuje Martinezová.
Maduro varoval migranty, že se v ostatních zemích budou potýkat s xenofobií, vykořisťováním a společenským vyloučením. V rámci úsilí o repatriaci Venezuelanů zahájil Maduro projekt s názvem „Návrat do vlasti“, který podle něj už pomohl s návratem domů dvanácti tisícům lidí.
Podle Reuters se rodiče o migraci často rozhodují velmi náhle, takže své děti zanechají v péči příbuzných, aniž by jim legálně udělili poručnictví. Z loňského průzkumu společnosti Datanalisis vyplývá, že padesát procent rodičů před svým odchodem vůbec neřeší právní stránku věci, to posléze komplikuje například zápis do školy.