Kdyby platily nejčernější scénáře vojenských stratégů, tak se jedna z budoucích velkých bitev odehraje na severním pólu a místo westernů budou jednou filmaři točit northerny.
GRAFIKABoj o hranice na severním pólu |
Mezi ty, pro něž je globální oteplování hotovou věcí, patří kromě některých vědců vojáci shromáždění kolem severní "bílé čepičky" zeměkoule. Už teď se tvrdě připravují na studenou válku, v pořadí druhou.
Zatímco při té první bylo na světě občas až příliš horko, tahle se má striktně držet svého názvu - bude při ní mrznout. Půjde o Arktidu. O postupné otevírání se neuvěřitelné pokladnice surovin a zatím jen vysněných nových námořních cest.
Buď se dohodnou, nebo... co?
Měřeno arktickými měřítky je oblast v poslední době přecpaná vojáky. A experti soudí, že bude ještě hůř. Minulý měsíc Norsko uspořádalo jeden z největších arktických manévrů všech dob.
Cílem cvičení za účasti 16 300 vojáků ze 14 zemí bylo naučit se na ledu zvládnout vše - od skutečné bitvy až po teroristickou hrozbu. A byly i oběti, když pět norských vojáků zahynulo v troskách letounu C-130 Herkules, který narazil poblíž Kebnekaise, nejvyšší hory Švédska.
USA, Kanada a Dánsko měly ve stejných podmínkách cvičení dva měsíce předtím. A v květnu se má odehrát událost, která nemá v arktických dějinách obdoby: všichni hlavní "hráči" v této oblasti - Kanada, USA, Rusko, Island, Dánsko, Švédsko a Finsko - se sejdou na kanadské vojenské základně, aby tu diskutovali o bezpečnostních otázkách.
6. května 2010 |
Nic z toho neznamená, že by bitva na severním pólu byla pravděpodobná. Ale s tím, jak se zvyšuje počet lodí a společností, které na daleký sever směřují za zásobami ropy a plynu, roste potřeba kontroly hranic a vojenské síly, která by byla schopna zasáhnout do hraničních sporů.
Oficiální americká geologická studie předpokládá, že zhruba 13 procent dosud neobjevené ropy a 30 procent stejně dobře ukrytého zemního plynu je v Arktidě. A za hotový už se bere fakt, že do roku 2030 budou moci být díky tání ledu pravidelně otevřeny dosud nepřístupné lodní trasy.
Arktické ledy se rozestupují
Co udělat s klimatickými změnami, to je pro politiky složité téma. Avšak zatím to nijak nezastavuje armády zemí, které dychtivě hledí na sever a pracují na detailních scénářích, jak si ho podrobit.
Největší sázky na Arktidě mají vložené Rusko, Kanada a Spojené státy. USA, poněkud vysílené válkami v Iráku a Afghánistánu, nyní nechávají svou severní sílu trochu v pozadí, přestože se svou flotilou ponorek, které jsou schopny brázdit měsíce pod vodou a ledovým příkrovem, jsou stále o krok napřed.
Rusko, jehož velká část leží za polárním kruhem, je nyní zřejmě nejaktivnější v úsilí stát se tu velmocí číslo 1. Rob Huebert, profesor na kanadské univerzitě v Calgary, upozorňuje, že Rusové důkladně přebudovali svůj vojenský arzenál v Arktidě a výrazně zvýšili kontrolu nad územím pomocí bombardérů a ponorek.
To podle něj přimělo další arktické země - Norsko, Dánsko a Kanadu, aby obnovily svá vojenská cvičení, která se v těch končinách nepořádala od pádu Sovětského svazu. "Obrovský region, který byl dříve uzamčen v ledu, se nyní otevírá světu," řekl agentuře AP Huebert. "Všechny okolnosti směřují k jedinému - vojenská přítomnost v oblasti bude dál růst."
Armády nejsou hlavní riziko
Po zprávách vědců, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule, ohlásila americká armáda už v roce 2009 třístupňový plán, který má zvýšit připravenost vojáků definovat oblasti, kde hrozí největší riziko konfliktu, a pokusit se dohodnout se všemi státy v oblasti na sférách vlivu.
"Chceme to tu mít vždycky pod kontrolou," řekl Ian Johnson, kapitán USS Connecticut, jedné z nejdokonalejších arktických ponorek, která loni dorazila přímo k severnímu pólu. "Naše zájmy v Arktidě nikdy nepolevily," dodal.
Američané jsou přesto stále velmi slabě připraveni na rozsáhlejší zásah v Arktidě. Ukázala to simulace, kterou provedla jejich Námořní akademie. Její zpráva zveřejněná minulý měsíc konstatovala, že námořnictvo "je nedostatečně připraveno na dlouhodobější operaci v Arktidě", protože postrádá dostatek lodí schopných prorážet led a zásobovat předsunuté základny.
Ale pozor, zdaleka nejde jen o hrozbu ozbrojeného konfliktu. Daleko pravděpodobnější je, že armády budou jednou muset reagovat na nějaké neštěstí. Heather Conleyová, šéfka Evropského programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia v Londýně, varuje, že armády musí být připraveny na velké záchranné akce.
"Ne válka, ale přírodní a lidské katastrofy, jako je třeba potopení lodi nebo ekologická havárie, to je nyní ta největší hrozba. A bude růst s tím, jak dramaticky poroste průzkum a lidské aktivity v Arktidě. Militarizace není tak riziková jako případná neschopnost zareagovat na neštěstí v těchto drsných končinách," soudí.
