Zdravotníci z londýnské nemocnice Kings College tleskají svým kolegům za boj...

Zdravotníci z londýnské nemocnice Kings College tleskají svým kolegům za boj proti koronaviru. (14. května 2020) | foto: Profimedia.cz

Británii hrozí exodus lékařů. Druhá vlna nákazy může být katastrofa

  • 41
Pokud přijde druhá vlna nákazy koronavirem, britské zdravotnictví může mít nedostatek lékařů. Část zdravotníků totiž podle nedávného průzkumu plánuje výpověď nebo odchod do důchodu, další chtějí alespoň méně pracovat. Výpadek může být katastrofální ve chvíli, kdy se virus potká se zimní vlnou chřipek a záplavou odložených operací. Lékaři proto nabádají vládu, aby druhé vlně co nejusilovněji bránila.

Před hrozícím exodem varuje předseda Britské zdravotnické asociace Chaand Nagpaul, který říká, že zdravotnický systém NHS může být v zimě absolutně zahlcený. Nový průzkum mezi lékaři totiž ukázal, že téměř jeden ze sedmi plánuje výpověď či odchod do důchodu ve chvíli, kdy současná krize pomine. 

Další říkají, že chtějí alespoň snížit počet hodin, které v práci tráví. Nedostatek personálu pak může možnosti nemocnic ještě oslabit. A to v případě, že se druhá vlna koronaviru zkombinuje s obvyklými zimními chřipkami a obrovskou náloží restů, které se budou muset dohnat. 

Těmi jsou plánované výkony, třeba výměny kyčelních kloubů, které se kvůli karanténě odložily na později. V pořadnících na léčbu včetně té bezoperační nyní čeká odhadem osm milionů lidí, napsal dříve list The Independent. A i kdyby ne všichni lékaři své plány dovedli do reality, chybějící personál bude nyní velmi těžké nahradit zahraničními zdravotníky. 

Přispívá k tomu i brexit. Nagpaul uvedl, že po přechodném období, které má skončit v prosinci, se mohou lékaři ze zemí Evropské unie vrátit domů a není jisté, zda na jejich místo někdo nastoupí. Připomíná přitom i koronavirová opatření, která stále omezují cestování.

Nagpaul proto nabádá britskou vládu, aby mezi občany náležitě důrazně rozšířila zprávu, že koronavirus ještě ani zdaleka není minulostí a že by se neměli shlukovat ve větších skupinách. Třeba tak, jak to předvedli minulý týden, když zaplnili pláže.

Šéf asociace navíc upozorňuje na psychický stav britských zdravotníků, kteří v posledních měsících pracují do úmoru, aby životy nakažených zachránili. „V průběhu pandemie děláme průzkumy. Více než třicet procent doktorů hlásí psychické obtíže, jako je úzkost, syndrom vyhoření či deprese, ve větší míře než před pandemií,“ říká pro The Independent.

Johnson chce peníze ve zdravotnictví i štíhlejší Brity

Koronavirus Velkou Británii zasáhl nejsilněji v celé Evropě. Doposud se na ostrovech nakazilo 312 654 lidí a 43 730 zemřelo. Krize, kterou pandemie vyvolala, je podle britského premiéra Borise Johnsona pro zemi katastrofou. 

„Byla to naprostá noční můra pro naši zemi a ta prodělala silný šok,“ řekl premiér, který se sám koronavirem nakazil a kvůli komplikacím několik dnů strávil na jednotce intenzivní péče. Vláda podle něj dluží těm, kdo kvůli covidu-19 zemřeli nebo strádali, aby se zjistilo „co a kdy se udělalo špatně“. 

Ta správná chvíle pro to ovšem podle něj ještě nenastala. Slíbil také, že jeho vláda posílí investiční plány a bude pokračovat v pomoci jednotlivcům i firmám. „Toto je okamžik pro rooseveltovský přístup v Británii,“ řekl v rozhlasové stanici Times Radio s tím, že návrat k úsporným programům by byla chyba. 

Odkázal tak na program New Deal (Nový úděl) amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, který lidem pomohl získat práci a americké ekonomice zotavit se z Velké hospodářské krize.

Johnsonova vláda už slíbila vložit do záchrany britské ekonomiky přes 130 miliard liber (3,8 bilionu korun). Děje se tak v situaci, kdy ekonomové očekávají ve třetím čtvrtletí dvojnásobný počet nezaměstnaných oproti současnému stavu a kdy se v dubnu britská ekonomika oproti předchozímu měsíci propadla o rekordních 20,4 procenta.

Premiér se ovšem v souvislosti s koronavirem strefil i do samotných Britů. Ti jsou podle něj příliš tlustí. Po obyvatelích Malty jsou druzí nejobéznější v Evropě, což znamená zátěž pro zdravotnictví. S obezitou ve své zemi Johnson chce bojovat, aby byla lépe připravená na možné budoucí zdravotní krize.

Johnson sám začátkem roku přiznal, že potřebuje zhubnout. Jeho fyzická kondice se také promítla do průběhu nemoci covid-19. Na otázku stanice Times Radio, jak se mu vede, řekl, že i kvůli pobytu na JIP zhubl. A od propuštění z nemocnice si prý nedává jídla z rychlých občerstvení. Agentura Reuters píše, že skoro každý třetí dospělý obyvatel Británie je obézní. V Česku podle údajů z roku 2016 bylo obézních 19,3 procenta lidí. 

Britská ekonomika se potápí. V dubnu se rekordně propadla

Konzervativec Johnson připustil, že doposud zastával „svobodomyslný přístup k obezitě“. „Ale když se podíváte na ta čísla, na ten tlak na veřejné zdravotnictví, obávám se, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme z nějakého důvodu tlustší než většina ostatních,“ řekl. 

Britové podle něho budou šťastnější, v lepší kondici a odolnější vůči nemocem jako covid-19, pokud se jim podaří vypořádat se s obezitou. „Je to nesmírně nákladné pro systém veřejného zdravotnictví,“ připomněl.

Labourista Starmer by byl lepší premiér, míní Britové

Tak jako se Johnsonův zdravotní stav promítl do toho, jak zvládl nákazu koronavirem, tak se způsob, jakým Británie pod jeho vedením přistoupila k nebezpečné epidemii, projevil v popularitě premiéra.

Ta totiž upadá. Podle průzkumu provedeného v prvním červnovém týdnu mezi dvěma tisíci lidí Johnsona poprvé předstihl nový lídr opozičních labouristů Keir Starmer. Sedmatřicet procent dotazovaných si myslí, že by byl lepším premiérem.

Rytíř, který se nerad prodává. Nový šéf labouristů Starmer chce vládnout

Jeho náskok je sice těsný, Johnsona by si zvolilo jen o dvě procenta méně oslovených, pro Starmera je to však potvrzení rostoucí obliby. 

Ta jde nahoru už od chvíle, kdy převzal otěže strany po nepopulárním Jeremym Corbynovi. Nyní je to poprvé, co předskočil i Johnsona, píše list Evening Standard.

Jeho labouristé přesto na konzervativce v průzkumech nadále ztrácí čtyři procenta. Z oslovených Britů by opozici volilo 39 procent lidí, vládnoucí torye pak 43 procent. Průzkum také ukázal, že se lidem vládní strategie vůči pandemii nelíbí a většina míní, že se zavedená opatření ruší příliš rychle.

„Poprvé za poslední dekádu mají labouristé lídra, který je (v oblibě) překonává, zatímco konzervativce vede někdo, kdo je dobíhá. A výsledky v otázce na preferovaného premiéra toto odrážejí,“ míní vedoucí politických průzkumů ve společnosti Opinium Adam Drummond.

Ani Starmerovi se však nevyhýbá kritika. Posměch sklidil například za nápad, že by si s Johnsonem mohl dát v parlamentu soutěž o to, kdo dřív udělá padesát kliků. Je to dětinské; projev toxické maskulinity; ani jeden z nich by nezvládl patnáct kliků, natož padesát, psali lidé na Twitteru:

20. března 2020

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video