Téma je to na britských ostrovech "výbušné". A teď se znovu hlasitě připomnělo. Pomyslnou rozbuškou zamával list The Guardian, jenž napsal: "Britská vláda zvažuje, že v případě vítězství skotských separatistů by prohlásila základnu ve skotském Faslane svrchovaným územím Spojeného království." Tedy podobně, jako tomu je u dvou britských základen na Kypru.
Přestěhovat základnu z Faslane do Anglie nebo Walesu by totiž trvalo léta a stálo by miliardy liber. Londýn by proto podle listu mohl na Edinburgh tlačit a žádat, aby obří náklady na přesun základny byly vpraveny do dohody o finančním vypořádání mezi oběma zeměmi. A docílit tak větší vstřícnosti Skotů.
Ti se netají tím, že jaderné zbraně na svém území nechtějí. Ačkoliv je základna se zhruba šesti tisíci zaměstnanci jedním z největších místních zaměstnavatelů. "Vyřadit Faslane z provozu by stálo obrovské peníze, desítky miliard liber (...) Svrchovanost základny je alternativou. Je to zajímavá myšlenka, protože náklady na přestěhování základny by byly nepředstavitelně vysoké," prohlásil nejmenovaný zdroj z britského ministerstva obrany.
Většině Skotů se zatím z Británie nechce
Na severu království vyvolala zpráva Guardianu poprask. "Vypadá to jako odporný pokus britské vlády o zastrašování. Neumím si představit, jak by to udělali bez souhlasu skotské vlády. A pokud mluvím za svou stranu, tato dohoda není možná. Jaderné zbraně ve Skotsku nechceme, protože jsou nemorální a nepotřebné," zlobila se ve vysílání BBC vicepremiérka Skotska Nicola Sturgeonová z vládní Skotské národní strany (SNP).
Netrvalo dlouho a kancelář britského premiéra Davida Camerona rozruch mírnila a podobné plány popřela. Mluvčí Downing Street 10 prohlásil, že plán na britskou svrchovanost Faslane není "věrohodný ani rozumný". Ministerskému předsedovi jej údajně nikdo nepředložil. A i kdyby, prý by ho nepodpořil.
Nicméně jiskra byla zažehnuta. Skotové 18. září 2014 rozhodnou v referendu o své nezávislosti a nad základnou ve Faslane se proto kroutí stín v podobě otazníku nad její budoucností. A platí to i obráceně. Podmořská plavidla s nukleárními zbraněmi by mohla sehrát roli při hlasování Skotů.
Objevují se varování, že debata o potenciální britské svrchovanosti či finančním tlaku představuje dar pro Skotskou národní stranu, která usiluje o odtržení severu země od zbytku Velké Británie. I když průzkumy zatím nasvědčují tomu, že většina Skotů bude hlasovat pro setrvání ve svazku s Londýnem. Třeba podle průzkumu agentury Ipsos MORI z 5. května by se pro nezávislost vyslovilo 31 procent dotázaných. Za rok jich však může být mnohem víc.
Ve hře je i ropa za miliardy
SNP dává hlasitě najevo, že v případě nezávislosti bude chtít ponorky, ale hlavně zařízení uchovávající jaderné hlavice vypudit ze skotského území co nejdříve.
List The Financial Times hovoří o třech reálných scénářích v případě osamostatnění Skotska. Ve dvou z nich by musela podmořská plavidla i nukleární zbraně skutečně pryč, jeden by znamenal co nejrychlejší přesun, v tom dalším by Skotsko dalo Britům delší dobu, třeba deset let. Poslední varianta pak hovoří o tom, že by se Londýn a Edinburgh nakonec přece jen dohodly, že ponorky zůstanou ve Faslane.
Budoucnost jaderných ponorek není jediné citlivé téma, které by museli ve Spojeném (či spíše rozděleném) království v případě nezávislosti Skotska řešit. Tím dalším a snad ještě citlivějším bude ropa v Severním moři. Její zásoby se odhadují na 40 let. Skotsko si na ni samozřejmě bude činit nároky. Odhaduje se, že černé zlato ukrývající se pod skotskými vodami by mohlo přinést do státní kasy do roku 2018 jen na daních 57 miliard liber.
