Podle informací respektovaného britského listu si Mayová tento týden pozvala ministra obrany Gavina Williamsona a požádala ho, aby ospravedlnil postavení Británie jako vojenské mocnosti „prvního řádu“.
Rovněž mu doporučila, aby přehodnotil kapacity potřebné pro to, aby Británie zůstala moderní vojenskou silou. Podle ní by se ministerstvo obrany mělo více soustředit na obranu před kybernetickými hrozbami, například těmi z Ruska.
Premiérčina slova podle The Financial Times vyvolala mezi vojáky zděšení. Mnozí si je vykládají jako zpochybnění role britské armády na globálním poli.
„Lidé tu vzteky skřípají zuby,“ prozradil deníku zdroj z ministerstva obrany. Šéf armády generál Mark Carleton-Smith se ve středu postavil proti myšlence, že by armáda měla v zájmu posilování kybernetických kapacit obětovat konvenční zbraně.
Lidé z Downing Street potvrdili, že k rozhovoru mezi Mayovou a Williamsonem skutečně došlo. Popírají ale, že by Mayová chtěla umenšit vojenský status Británie. „Je naprosto nepravdivé naznačovat, že současná pozice Británie jako vůdčí země na poli obrany je zpochybněna,“ uvedl mluvčí Mayové.
„Premiérka plně podporuje ozbrojené složky Spojeného království a je odhodlána udržet jejich sílu a schopnost odrazit všechny hrozby, kterým čelíme,“ dodal mluvčí.
Co to znamená velmoc prvního řádu?
Britské ministerstvo obrany v současnosti pracuje na dokumentu, který by měl definovat, co to znamená být vojenskou mocností prvního řádu po boku USA, Ruska, Číny a Francie. Za klíčové přitom považuje široké spektrum vojenských kapacit včetně jaderných zbraní a námořnictvo, armádu a letectvo schopné zasáhnout kdekoliv na světě.
Ministr Williamson se v těchto dnech snaží ve vládě vymoci navýšení obranného rozpočtu. Lednová auditní zpráva totiž ukázala, že ozbrojeným složkám bude v příští dekádě chybět 20 miliard liber. Pro Mayovou je ale priorita zdravotnictví, což znamená, že ostatní resorty se musí uskromnit.
Británie je jednou z mála zemí Severoatlantické aliance, která vydává na obranu požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu. Letos její obranný rozpočet činí 37 miliard liber a vláda slíbila, že v příštích deseti letech vydá na novou výzbroj a výstroj 178 miliard liber.
27. března 2018 |
Jak by dopadla válka o Falklandy dnes?
Debata o vojenských možnostech Británie se vede už delší dobu. „Spousta lidí byla zděšena, že ty velké škrty v ozbrojených silách provedli konzervativci za vlády Davida Camerona. Je to však problém celé Evropy, všechny evropské armády jsou podfinancované,“ uvedl pro iDNES.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Hovoří se především o bídném stavu britského námořnictva, které trpí akutním nedostatkem plavidel a je už jen stínem své někdejší slávy. „Způsob, jakým upadlo Royal Navy, je skutečně děsivý,“ míní Visingr. „Kdosi poznamenal, že pokud by Argentina napadla Falklandy dnes, tak Britové by tu válku prohráli,“ upozorňuje na fakt, že Británie po určitou dobu neměla žádnou letadlovou loď.
Své limity má i britský jaderný arzenál. „Britové mají jen velké jaderné hlavice na ponorkových balistických raketách Trident. Například Francouzi jsou na tom daleko lépe, protože mají jednak balistické rakety na ponorkách a pak mají malé letecké řízené střely. Britové navíc mají své ponorky ve Skotsku, což také začíná být poněkud hazardní situace,“ poukazuje Visingr na skotské touhy po nezávislosti.
