Někdejšího nejmladšího černošského profesora na Cambridgeské univerzitě našli v bezvědomí v londýnské čtvrti Battersea a prohlásili jej za mrtvého. „Jeho nejbližší příbuzné jsme informovali a policisté jim poskytují podporu. V tuto chvíli je jeho smrt považována za neočekávanou, avšak nepředpokládá se, že by šlo o podezřelý případ,“ řekl mluvčí policie.
Ardayova rodina v prohlášení podle BBC uvedla, že jsou „v šoku z toho, že přišli o úžasného otce, partnera, bratra, strýce a syna“. „Kampaň založená na dezinformacích byla pro Jasona, který byl laskavým člověkem a vždy se snažil v každém vidět to nejlepší, příliš velkou zátěží,“ dodala.
Plagiátor z Cambridge lhal skoro o všem. Pídícího se novináře umlčeli |
Arday se dostal na titulní stránky novin v roce 2023, když jej univerzita coby sedmatřicetiletého jmenovala nejmladším černošským profesorem. Obvinění z plagiátorství, které Arday popírá, vznesl americký výzkumník Nathan Cofnas, jenž byl sám předloni z této školy propuštěn po obvinění z rasismu. Cofnas také zpochybňoval několik Ardayových tvrzení, zejména to, že údajně uběhl 30 maratonů za 35 dní.
„Má rezignace představuje jediný způsob, jak ukončit obtížné období. Neměla by ale být nesprávně vykládána jako souhlas s tvrzeními, která se o mně šířila. Je to prostě rozhodnutí člověka, který dosáhl hranice toho, co lze od člověka rozumně očekávat, že vydrží,“ vysvětloval Arday ve svém rezignačním dopise.
„Neustálá obvinění, spekulace a veřejné komentáře měly na mě i na mé blízké hluboký dopad,“ psalo se v něm.
Černošský profesor končí na Cambridgi po obvinění z plagiátorství. Rasismus, tvrdí |
Arday dopis zveřejnil jen několik hodin po oznámení univerzity, že zahájila vyšetřování na základě nových informací o „akademických kvalifikacích a čestných jmenování profesora Ardaye“. Kromě toho se podle instituce stále prošetřovalo několik stížností týkajících se akademického pochybení. Vyšetřování prováděla i přidružená Jesus College, kde Arday působil. Arday a jeho zastánci tvrdili, že část tohoto přísného zkoumání jeho kariéry byla motivována rasismem.
Americké nakladatelství Simon & Schuster vydalo 11. srpna v USA a chystalo se vydat 27. srpna v Británii akademikovy paměti s názvem Great and Unfortunate Things (Skvělé a nešťastné věci). Arday v nich popisuje, jak mu byl v dětství diagnostikován autismus a celkové opoždění vývoje, jak poprvé promluvil až v 11 letech a jak se naučil číst a psát až v 18 letech. Vydavatel však čelí výzvám, aby vydání odložil.
Britský premiér akademikovu smrt označil za tragédii. „Je to tragédie v mnoha ohledech, ale zejména pro všechny, kdo Jasona znali, samozřejmě pro jeho rodinu a přátele. Dnes na ně myslíme,“ prohlásil při návštěvě Cornwallu. „Teď není čas na unáhlené soudy. Je to chvíle k zamyšlení nad tím, jak se tohle všechno stalo,“ poznamenal.
Smutek nad Ardayovou smrtí vyjádřil i londýnský starosta Sadiq Khan. „Stal se terčem nepřijatelného veřejného pronásledování a urážek. Jason Arday se stal obětí velmi škodlivého veřejného pranýřování, kterému by lidé v jeho situaci opravdu neměli čelit,“ napsal na sítích.
