10. dubna 1934 pak mohl předběžně oznámit (předběžně proto, že i dny hrály svoji roli v boji o prioritu objevu): neutrony aktivovaly zcela jistě čtrnáct a pravděpodobně ještě devět dalších prvků.
Zatímco Fermiho čeká Nobelova cena (1938), vědci se vrhají na neutrony. Ozařují jimi postupně všechny prvky periodické soustavy. Řada přijde i na nejtěžší z nich, uran. Ten zaujme svým netypickým chováním při ozařování. Výsledkem je objev jaderného štěpení, zveřejněný počátkem roku 1939. Za šest týdnů následuje energetická analýza štěpení, hovořící o obrovské energii přitom uvolňované. A konečně 7. dubna 1939 posílá Pierre Joliot-Curie do časopisu Nature sdělení (jak jinak než předběžné) s tímto závěrem: Při štěpení jednoho atomu uranu se uvolňují přibližně tři neutrony, což umožňuje řetězovou reakci. (Oprávněnost spěchu v publikování potvrdí fakt, že jen o tři dny později totéž zveřejňují sovětští badatelé Fljorov a Rusinov.)
Základní výzkum štěpení je tedy dokončen. Na řadu přichází vývoj. Jaderného reaktoru a především - jaderné bomby.
Během dubna 1989 překonala dnes již legendární kosmická sonda Pioneer 10, nesoucí na palubě kromě vědeckých přístrojů i symbol a adresu lidstva, nejvzdálenější část Plutonovy dráhy a stala se prvním umělým tělesem mimo sluneční soustavu. Dál do neznáma si to Pioneer 10 pošine rychlostí skoro 14 kilometrů za vteřinu. Ale moc platné mu to nebude: počátkem 90. let ho "předběhne" rychleji letící (poněvadž už gravitačního praku planet použivší) sonda Voyager 1.
10. dubna 1749 se v Blížkovicích u Moravských Budějovic narodil Jiří Prochaska (zemřel 1820), největší český fyziolog před Purkyněm. Působil na pražské a pak vídeňské univerzitě, vynikl zejména ve výzkumu fyziologie nervového systému. Jeho zcela původní teorie nervového reflexu mimo jiné inspirovala nositele Nobelovy ceny I. P. Pavlova.
Loni uplynulo dvacet let od narození prvního dítěte "ze zkumavky", to jest z vajíčka oplodněného mimo dělohu, leč již po dvou dnech tam vloženého. 10. dubna 1984 je zdolán další stupeň léčení neplodnosti - na svět přichází "dítě z mrazničky": počato bylo vnějším oplodněním (tedy "ve zkumavce"), avšak embryo nebylo uloženo do maminky ihned, ale až po dvou měsících, kdy byla matka pro těhotenství optimálně připravena. Embryo bylo během "čekání" zmrazeno při teplotě skoro dvě stě stupňů pod nulou.
 Enrico Fermi v laboratoři |
