Lebka, která měří pouze něco málo přes 14 milimetrů, patří druhu oculudentavis khaungraae. Zbytek jeho těla se nedochoval, nicméně vědci odhadují, že vážil okolo 28 gramů a včetně případného ocasu dosahoval délky pěti centimetrů.
„Byla jsem v úplném šoku,“ líčí paleontoložka Jingmai O’Connorová okamžik, kdy lebku v jantaru objevila.
„Je to pravděpodobně ta nejkrásněji zachovalá druhohorní lebka, kterou jsem kdy viděla. Je to tak zvláštní,“ dodává O’Connorová, která pracuje v paleontologickém institutu v Pekingu.
Exemplář je podle ní pravděpodobně menší, než kalypta nejmenší, tedy druh kolibříka, který je považován za nejmenšího žijícího ptáka.
Prehistorický opeřenec se kolibříkům kromě velikosti příliš nepodobal. Jeho zobák zdobilo okolo stovky drobných pichlavých zoubků, které naznačují, že se živil hmyzem. Jeho oči se soudě podle nalezené lebky podobaly očím sov. Kolibříci mají dlouhý zobák bez zubů a živí se nektarem rostlin.
V jantaru - zkamenělé pryskyřici - se v minulosti našli už nejrůznější živočišné druhy, včetně hmyzu, ještěrek či žab.
„Pokud se uhynulé zvíře před zachycením v pryskyřici příliš nerozloží, je jeho zachování fenomenální. Veškeré měkké tkáně jsou trojrozměrně zachovány, jako okno do prehistorického světa,“ dodává O’Connorová, jejíž tým o nálezu píše v odborném časopise Nature.
