Důkazy, díky kterým vědci na tehdejší změnu klimatu přišli, získali z usazenin, které vyvrtali ze dna jezer Malawi a Tanganika ve východní Africe a také z jezera Bosumtwi v Ghaně. Z usazenin zjistili, že Afrika prodělala velmi dlouhé období sucha.
Je možné, že kvůli suchu tehdejší populace odcházela z Afriky a osazovala jiné části světa. Ti, kteří v Africe zůstali, museli být velmi odolní, aby toto kruté období přežili, uvedl zpravodajský server BBC.
"Hlubinné vrty, které jsme na několika místech provedli, odhalují, že před 75 tisíci lety bylo jezero Malawi, které je 550 kilometrů dlouhé a 700 metrů hluboké, pouhými několika "jezírky" o délce do deseti kilometrů a hloubce 200 metrů. Jezero Bosumtwi, které vyplňuje kráter po dopadu meteoritu a dnes má na šířku zhruba deset kilometrů, tehdy dokonce zcela vyschlo," řekl BBC Christopher Scholz z americké Syracuse University.
Dlouhotrvající sucho mělo velký dopad na krajinu a tím i na lidi. Genetické studie naznačují, že současná lidská společnost je potomkem asi 10 tisíc jedinců, kteří žili přibližně v době zmíněného sucha ve východní Africe. Krátce poté se celé populace rychle začaly stěhovat mimo Afriku na Blízký východ, do Asie či Evropy.
Vědci jsou stále více přesvědčeni, že tato tragédie zasáhla do vývoje člověka.
