Podle předsedy společnosti Rona Jamese mají klonovaná prasata pro medicínu větší význam než ovce, protože prase je fyziologicky člověku bližší. První testy s transplantacemi orgánů klonovaných prasat by mohly začít za čtyři roky.
Pět prasátek - Millie, Christa, Alexis, Carrel a Dotcom – se narodilo 5. března. Všechna přišla na svět císařským řezem.
Jména selátkům vymysleli vědci z Virginie, kde se také klony narodily. První z nich Millie se jmenuje podle nové milénia, Christa podle Christiana Barnarda, který jako první na světě úspěšně provedl transplantaci srdce, Alexis a Carrel se jmenují podle průkopníka transplantací a držitele Nobelovy ceny Alexise Carrela a jméno Dotcom vzniklo podle ve světě nejčastějšího konce internetových adres: com.
Klonovaná prasata by mohla vyřešit nedostatek orgánů
Pracovníci edinburghské firmy PPL Therapeutics jsou přesvědčeni, že by touto metodou bylo v nedaleké budoucnosti možné vyřešit problém s nedostatkem orgánů určených k transplantaci. "Konec chronického nedostatku orgánů je v dohledu," uvedli.
Klonovaná prasata by mohla být využita také k vytvoření buněk produkujících inzulín. Znamenalo by to, že by diabetici nepotřebovali denní injekce, na něž jsou dosud odkázáni.
Dr. Patrick Dixon, odborník na klonování, se domnívá, že klonování prasat povede ke klonování lidí a je podle něj jen otázkou času, kdy bude naklonováno lidské embryo.
"Vědci si odškrtávají druhy, které již naklonovali. Prasata jsou na seznamu poslední. Vývoj se nezadržitelně ubírá k lidem," uvedl Dixon.
Lidské tělo však může orgány prasat kvůli jednomu specifickému genu odmítnout. Lékaři proto chtějí nyní vytvořit takové modifikované prase, v němž by byl tento gen eliminován.
Použití orgánů opic, které jsou člověku vůbec nejbližší je podle odborníků riskantní, protože v jejich těle je velké množství tzv. tichých virů, které se probouzejí k životu až při transplantaci.
 Naklonovaná selata Millie, Christa, Alexis, Carrel a Dotcom se narodili 5. března 2000. |
