Pátrat po místě hrobu věhlasného hvězdáře začali vědci loni. Našli několik hrobů, pouze v jednom z nich byl ale pochován muž ve věku mezi 60 a 70 lety.
"Lebka nalezená v hrobce je s největší pravděpodobností částí kostry Mikuláše Koperníka," uvedl ve čtvrtek na vědecké konferenci věnované nevšednímu objevu antropolog Konrad Piasecki.
Kosti archeologové v hrobce katedrály objevili už v srpnu, od té doby je zkoumali odborníci. Díky nalezené lebce mohli kriminalisté například sestavit portrét. Srovnali pak počítačovou animaci s podobiznami namalovanými za Koperníkova života.
Použili také obraz, který je považován za autoportrét hvězdopravce mezi 30 a 40 lety. Na obraze má Koperník jizvu nad levým okem. Na nalezené lebce je stejná stopa po zranění. Podobné je také zakřivení nosu.
Hrob byl poničený. Vědcům se zatím nepodařilo najít všechny části kostry. Archeologové si při ověřování kostí nemohli pomoci metodou s využitím DNA, protože vzorek DNA Koperníkových potomků neexistuje. Badatel byl totiž zároveň duchovním a děti neměl.
Mikuláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni v rodině zámožného obchodníka a městského radního. Zajímal se o filozofii a lékařství, ale záhy ho zcela pohltila matematika a astronomie. Hvězdářství se věnoval i při studiu teologie.
Svým nejznámějším dílem O pohybu nebeských těles převrátil tehdejší pohled na vesmír. Za jeho střed označil Slunce, kolem něhož se otáčí Země. Do té doby se za nehybný střed vesmíru považovala Země. Koperník zemřel v roce 1543, jako kněz byl pochován pod oltář, o který ve fromborské katedrále pečoval.
