"Může to být důležitý krok k vývoji terapie zabraňující stárnutí," neskrývá nadšení spoluautor výzkumu Makoto Kuro-o z texaské univerzity. Upozorňuje, že lidský genom je tomu myšímu v mnoha směrech podobný.
Bohyně Klotho v řeckých bájích rozplétala s vřetenem v ruce nit lidského života.
Myším samcům by gen podle odborníků mohl prodloužit život o dva až tři roky. Na samice prý tak velký vliv nemá. Klotho je přitom součástí genové výbavy myší a vědci jen stimulovali jeho činnost.
Zdá se, že Klotho ovlivňuje řadu příznaků stárnutí - měknutí kostí, ucpávání srdečních cév či ztrátu svalové hmoty.
Kromě pozitiv se však objevila i negativa. Výzkumníci zjistili, že některé z myší, které byly vystaveny působení genu, ztratily schopnost reprodukce. U lidí by prý mohl vyvolat diabetes.
Vědce tak čeká nová výzva - eliminovat negativní vlivy genu.
